Kolušek potřetí... - Diskuze a zkušenosti

Je to až k nevíře, ale s Petrem jsme oslavili tříměsíční výročí…Přes naše opravdu originální seznámení, kdy jsem se po opici probudila v jeho posteli(ve vší počestnosti samozřejmě…), po moje trapasy na lyžích,kdy jsem se lyžovat naučila až vlastně za jeho přítomnosti(aniž by to věděl…),to se mnou vydržel po tak dlouho dobu…až do teď…obávám se ale, že naše chození bude přinejmenším ohroženo, až mu představím moje dvě pubertální dcery…jednovaječná dvojčata…Já ty holky miluju a nedala bych je ani za věčnou lásku k Petrovi, ale co ty holky občas tropí za blbiny…to je síla(že by celá maminka…?). To, že s někým chodím holky poznaly skoro okamžitě, nejsou hloupé a taky se to jasně projevilo na mém zevnějšku…aniž bych si k nim šla pro radu, co se dneska vlastně nosí a je podle mě In a dle nich „hustý“…s vlastními názory přišly samy…takže mamko, musíš něco udělat s těma vlasama a taky vytrháme obočí…no a ty nohy, ty si je neholíš nebo co?Jasně, že si holím nohy, ale jen když vím, že je někdo uvidí bez kalhot…(to jim ale říkat nebudu).Ale ty nové procedury, jak se chloupků zbavit jsem nějak zaspala…,takže jsem ani netušila, jaká bolest mě čeká, když mi na mé, do té doby krásné nohy, přilepily jakýsi papír s voskem…a pak trhly…Auuuuuuuuuuu.No a pak jedna po druhé začala ze svých skříní vytahovat různá trička a džínsy a vše, co se dnes, dle nich nosí…a já jim udělala takovou malou módní přehlídku…Asi se divíte, že se „vlezu“ do jejich velikosti, ale po tom rozvodu s Kolouškem a pak starostí o ty moje Berušky, zda je vůbec uživím a nebude jim chybět táta, kterého jsem už prostě hledat nechtěla, jsem nervama zhubla až o dvě konfekční velikosti…Vypadla jsem, po všech těch úpravách,docela slibně…i v těch věcech, co mi půjčily mé zlaté holky…Dokonce, i když si Koloušek přišel vyzvednout naše ratolesti, zůstal na mě nevěřícně zírat…Ty si ale kočka…v tom bude určitě nějakej chlap…ještě že ti do toho už nic není, odvětila jsem…po jeho odchodu se ještě 2x otočil…a pro mne byl velký bonus to, že odcházel s pomyšlením, o jakou babu to vlastně přišel… Musíme se všichni na tu schůzku s Petrem a mými dcerami pečlivě připravit…oprava mého zevnějšku byla dokonána, teď jen trošku poklidit byt a připravit holky na to, jak mají mluvit a poučit, že Petra určitě nebude zajímat látka o lidském těle a pohlavních orgánech, kterou zrovna ve škole probíraly…(vůbec si nevzpomínám, že bychom se učili co je to penis a vagína v osmé třídě…vlastně, že bychom se to kdy ve škole učili…no nevadí). Den D nastal…měla jsem krásně naklizeno, holky byly slušně oblečené, stůl prostřený, jako bychom čekali přinejmenším Baracka Obamu , já vypadala jak Bohyně a už jsme jenom čekaly, až zazvoní zvonek u našich dveří…Byl tu…stál tak nesměle na prahu mého „života“, v ruce držel 3 růže, které nám pomalu podával(hurá, naštěstí se nepotvrdilo podezření holek, že jim přinese panenky Barbie nebo medvídka Pú…). Holky mi pěkně dávaly zabrat, vlastně co mně, ale jemu, samozřejmě že vytáhly tu úžasnou věc, kterou teď probírají v biologii, mně se až červenali uši, ale Petr to zvládl s grácií sobě vlastní a na všechny otázky typu-kolik má asi průměrný muž ve svém penisu spermií a podobně, našel vždy odpověď, která postačila a zacpala pusu i mým dcerám…Na konci večera jsem měla pocit beznaděje, že už ho po jeho odchodu nikdy neuvidím, ale on se těšil na další návštěvu u nás doma, kdy mě zase uvidí, a taky ty mé skvělé holky(skvělé holky…já ho prostě miluju…)no a pak, když už se chystal k odchodu, najednou někdo zazvonil u dveří a to byla moje kamarádka a že prý ji holky volaly,že večer někam budu chtít jít s prostě skvělým chlápkem, tak abych si nedělala starosti s hlídáním…(jako by ho ještě potřebovaly…)tím mi holky vyrazily dech…(tím bylo vlastně řečeno vše a taky to, že Petr u nich prošel a to bylo to nejdůležitější, co jsem od večera čekala…)takže nejen, že mám konečně životní partnera, ale dokonce i dcery, které jsou ty nejlepší na světě…holky díky moc…