Pod blankytným nebem,kde ani mráček slunce nazastíní,dvě duše spojili se v celek jedena žijí touto krásnou chvílí.Když pak i slunce zašlo k odpočinkua nebe bylo plné hvězd,dvě duše neodloučili se ani na chvilinku,hledíce vzhůru do nebes...A i když jsou každý na jiném kontinentu,na stejnou hvězdu oba večer hledí.To, že svítí jenom pro ně,oni velmi dobře vědí...