Před lety jsme se potkali, tolik jsme toho probrali,slova nás napadala sama,jak jsi mě dokonale znala.Držel jsem tebe v náručí,prosilas ať tě nepustím,věděl jsem jak si silnáa přesto tolik zranitelná.Náhle mě přemohl ten pocit,že nelze slova ústy pustit,doteky přestal jsem ti věřita začalo se šeřit.Tvé tělo náhle bylo samo,přitom stačilo tak málo,slova co měla jsi mi říct,za rok, za dva ba i víc.Tolik si přeji ať tvá ústa,najdou ty slova prostá,snad z nich já uslyším,miluji tě - už to vím.