Lodička, co svůj cíl už našla,kotví v nedalekém přístavu...je jí tu dobře,ač příď je dávno zašláo svůj osud však nemá obavu...vlnky moře ji tak něžně hladía větřík fouká do plachetto že zatím nepopluje,komu vadí?Ji snad?Ne...,ani žádné z jí přítomných jachet...Je tak šťastná, že má tu svoje místo,že někam patří a zrovna sem...je tu tak krásně, útulně a čistoi v noci je tu pro ni krásný slunný den...Je šťastná, že má svůj přístav,kde vždycky ráda zakotví...to, že jiný nechce, si je jistapro ni je ten pravý, vůbec ne tuctový……Lodička, kotví v nedalekém přístavu…Ne, nemá o svůj život obavu…
Renor
» kubisf
...můj kapesníček plný slzí, cos místo plachty použil, je náhle suchý, vítr ho tak krásně osušil...
...z bezpečí spánku vyplouvám jen tiše, abych nevzbudila touhu,co jen dřímala, připijem na cestu vínem z plné číše a hudbou, co obstarala tvoje píšťala...
...šťastnou cestu,volá na mne kdosi, to můj přístav na mě z dálky mává... mé oko, jež se náhle opět rosí ti s bohem na chvilinku dává...
...zase se vrátím, vždyť jsi můj přístav zase se vrátím-tím jsem si zcela jista... ...přísahám...