Okno pod klenbou secesního balkónu,v něm vánek pozvedl krajkovou záclonu.Po skráních pohladil mou hlavu v záklonu,do ucha pošeptal poklonu.Chtěl jsem ho zastavit jen vteřinu,že teď nemůže,ať prominu.Nedočkavostí se asi pominu,kdy vrátím mu tu poklonu.Prolétl vánek jak myšlenka hlavou v záklonu,už netřeba si vyměňovat poklonu.Nic nečekám o to víc dostanu,bojím se,že moudrému vánku propadnu.Okno pod klenbou secesního balkónu,smekám vánku,moudrosti patronu.
medulka
» Rotan
Vánek vešel s jedním přáním, aby ti tvou duši pofoukal, jen jemně sáhl na ní a ani nechtěl letět dál. Dál znovu jemně vanul, tys zavřel oči a jen stál, on přijde zase k tomu oknu, jen proto aby zase hřál.