Milý pane, tolik jsi mě překvapil, když jsi mi minule dal najevo svou přízeň a navštívil mě večer v mé komůrce. Bylo to překrásné jako ještě nikdy před tím. Zatím žádný muž ke mně nebyl tak něžný a ohnivý zároveň. Milování s Tebou mi přineslo spoustu rozkoše a doufám, že Tobě pane také. A snad se na mě nezlobíš , když Ti prozradím, že bych to chtěla zažít ještě mnohokráte,i když chápu, že k ubohé služce se jistě vracet nebudeš. Pozorovala jsem Tě při obědě s Tvou paní. Myslím, ,že jsi si nevybral dobře můj pane. Tvá paní je velmi hubená a tichá. Jistě Ti v Tvém loži nedokáže poskytnout tolik rozkoše jako já. Myslím,že ti ani nerozumí a neumí s tebou vlídně promluvit. Jen Tě , můj pane, neustále peskuje, že se rád napiješ a jsi veselý. Mě to nevadí! Jsem ráda, když jsi veselý, tenčíš a bavíš společnost. Jsem ráda pane, že mě můj drahý otec naučil číst a psát a já Ti tak mohu napsat jak moc Tě miluji, protože říci bych se Ti to neodvážila. Můj milý, sladký pane, ještě teď cítím na svých ňadrech Tvé ruce a tvá ústa . Můj klín se těší na Tvou dokonalou mužskou chloubu a tolik se těším na Tvé sladké polibky. Nezlob se na mne pro mou smělost pane a dovol mi abych Ti zase příště napsala. Jestli se na mě však rozzlobíš tak mne prosím nevyháněj ze svého hradu. Budu pořád Tvou věrnou služebnicí. S úctou svému pánovi Žofie, jeho služebnice a oddaná paní. Léta Páně 1289