Věnováno smutným dívkám II. - Diskuze a zkušenosti

Dávno - nedávno, kdesi daleko se mladá krásná Nnef probrala z oparu smutku a slz. Jako by se probrala z dlouhého spánku, začala si znovu užívat život a odhalovala tajemství, která jí nabízel. Byla čím dál tím hezí a milejší. Pomáhala lidem ve svém okolí, bavila se se svými přáteli a dalo by se říct, že byla šťastná.Pouze jedna věc jí vrtala hlavou. Vždy, když večer ulehla do postele a usnula, zdál se jí stále ten stejný sen. Viděla muže, ležícího bez života v poušti. Z ničeho nic ten člověk otevřel oči a smutným vyčítavým pohledem se na ni díval.Nerozumněla tomu snu, ale pokaždé, když se ráno probudila, měla Nnef stále silnější potřebu přijít celé té věci na kloub. Usilovně uvažovala, kdo by jí mohl poradit a nakonec se rozhodla, že se zajde zeptat staré ženy, které se v okolí sice všichni báli, ale měla tu pověst moudré a zkušené věštkyně.S obvyklým veselým úsměvem na tváři a jiskrou v oku se k ní vydala.Tak, a co kdyby někdo pokračoval?