Na brehu rybníkastojíte v tichu spolu.Už dlho , pridlhojej smutné oči hľadia dolu.Do vody.Nehľadaj dovody.Rozchodyvždy bolia.Dúfaš,že mosty nepovolia.A voda v rybníkučo býva vždy tak kľudnáje zrazubludná.Kdesi sme zablúdili,moj milý...Na brehu rybníkauž odraz tvojho srdca nevidím.I tvoja milázablúdilaa v srdci dlho mala smútokna tisíc zámkov zamknutémotýlie krídla na zem spadnutéa žiadny skutoklásku nevráti.Dúfam,že ma za túto básničku nikto neodsúdi,je to moj pohľad,pohľad z druhej strany,neni v ňom krutosť ani nenávisť,len smútok,že to nedokážem zmeniť.
simona777
je to zvláštní,je to smutné,ale zároveň tam cítím i smíření s osudem,je tam nadhled nic tam není vtlačeno na sílu,žádný verš jenom proto,že se to hodí do rýmu.Má to začátek i konec je to opravdu BÁSEŇ a krásná k tomu-tak to vidím já