Chcela som byťináako som bývalaod mala......byť sama sebouvšak neviem to /ani/s tebou.S tebou som ako ty.Snáď dúfala som,že mám právo žiťbez vín.Som vinná,že teším sa zo svojej samoty.Bolesť zakrývam krásnymi slovami,tvár červenú od sĺzvrstvou krémua svoj strach pod viečka.Len spať.Nech nikdy sa nedočkásvojej odplaty.A ty?Šliapem ti po duši?Po snoch a po láskea vobec netušíščo v mojej otázkeskrýva sa sĺz.
Marci12Kytara zní do noci, já nemohu si pomoci, když Bea teskně do strun uhodí, něco krásného se narodí, ať je to báseň jako vánek, nebo malovaný džbánek...
světýlko
Beátko,mám Tě ráda,myslím na Tebe. Potkává nás to na co jsme připraveni a máme sílu,ikdyž někdy to hodně bolí a vina není,to je náš pocit strachu. Děkuji Ti za Tvé básničky,jsou plné citu a lásky.
Život a osud jsou bratři,k sobě patří. Osud dolévá do poháru života medovinu i hořčák. Každému tolik,jak má zapsáno v knize života Život to žije.