Definice zla - Diskuze a zkušenosti

MG34 » MG34 Jsou 2 zvláštní případy, ve kterých zvířata můžou konat zlo.

Úplně jistý si rozdílem těch dvou případů nejsu - když konají zlo zvířata mezi sebou je první případ. V nějakém jejich společenství, třeba ve smečce. Často se najde nějaké vychytralé zvíře, které chce oproti ostatním zvířatům ve směčce získat nějakou neoprávněnou výhodu. I když ve zvířecí říši je oprávněnost mnohem přirozenější - neoprávněného je toho opravdu málo. Snad kousky, které zvířata odkoukala od lidí? Nebo kousky, které zneužívají lidi? Třeba ukrást někomu jídlo z balkóna v paneláku?

A to se pak už blíží druhému případu - když zvířata konají zlo vůči lidem v lidské společnosti. Příklad - človek v ZOO pravidelně krmí šelmu a šelma ho jednou sežere.

MIKULAS » MG34 Děkuji.
Jsme propojeni se Stvořitelem na nebi i na zemi a máme Jej v sobě.

Pan Endymion odpověděl básní.
Jsi lidská bytost, nikoliv zvíře.

Jsi na správné cestě příslušníka nejvyšší kasty
Bolest přebolí
Všechno dobře dopadne

MG34 » MIKULAS No - zdá se, že jsem u tebe brnkl na nějakou bolavou strunu.

vzdělávací systém společenství jako nutnou podmínku vyžaduje existenci toho společenství - když to tak celé nazýváš

kdybys napsal jenom "vzdělávací systém", už by se dalo odbočit do obecnější roviny a systém by mohl existovat jenom tak, sám o sobě, obecně, univerzálně

společenství vers. stádo
-to je prakticky totéž, jediný rozdíl je řekněme trochu pejorativní nádech u slova stádo, ale jinak v tom není rozdíl

"Lidé jsou více než zvířata !!"
ne

to je takový zažitý lidský omyl (resp. přání je otcem myšlenky)
jednak není řečeno v čem mají být lidé lepší - namátkou můžu vyjmenovat hodně směrů typu dlouhověkost, hrubá síla, citlivost čichu a jiné - v těchto a mnoha dalších směrech lidé rozhodně nejsou více než některá zvířata

další věc je samotná definice toho, kdo je člověk a kdo zvíře
- je třeba nějaký retardovaný blázen s poškozeným mozkem člověk?
- není pak třeba průmerný šimpanz lepší než on i v logickém uvažování?
- a co třeba autralopythékus - byl to člověk nebo ne?

atd.

"společenství lidských bytostí a společenství zvířat"

tady se tvá bolává struna hodně rozezvučela

mezi společenstvím lidských bytostí a společenstvím zvířat je rozdíl prakticky jenom kosmetický - společenská pravidla jsou v obou případech dost podobná

"Mám rozumět, že mezi nimi dáváš rovnítko?"
a tady ta bolavá struna blázní jak utržená z řetězu..

otázka, která předjímá odpověď ano/ne - z nichž správná není ani jedna
z určitých hledisek platí "rovná se"
z určitých hledisek platí "liší se"

tzn. otázka (s předjímanou odpovědí) je položená špatně

MG34 » MIKULAS vzdělávací systém společenství jako nutnou podmínku svého vzniku vyžaduje stádo neboli splečenství (a život v něm)

věta "systém ... znamená život ..." je řekněme dost zavádějící

MG34 » MIKULAS nejenom lidské, ale i zvířecí bytosti - i zvířata můžou občas konat zlo

vždycky chce nějaké ego mít v určitém společenství neoprávněnou výhodu...

MG34 » MG34 Zlo je neoprávněná výhoda proti zbytku světa.
Původcem zla většinou bývá něčí ego.

(ale může se to výjimečně stát i bez něj)

MG34 Vypadá to, že definici zla budu muset trochu upravit. Zatím nevím přesně jak, ale jeden aspekt zla není podchycen.

ego

asi se dá říct, že tvůrcem zla je vždy něčí ego - takže definici o to ego zkusím nějak rozšířit

MG34 » MIKULAS Jenom malý postřeh k těm hercům.

Dříve jsem to tak měl - herce jsem ztotožňoval s rolí i když to byl "úplně někdo jiný". Nedokázal jsem roli a herce odlišit. Údajně to tak spojené mají všichni autisti.

Ale po té něhodě to tak už nemám. Nevím jakto, ale teď už primárně vidím osobu herce - a roli vůbec nevnímám..

MG34 » MIKULAS Máš volno - já už sem asi přispívat nebudu - je to všechno ujasněné, vykrystalizovalo mi to celkem zřetelně.

Zlo - neoprávněná výhoda.

Dobro - speciální případ zla (v žádném případě ne jeho opak).

Opak zla je něco jiného - "oprávnění" - ať je to co je to, ale to je na jinou dizkuzi, kterou někdy založím.

MG34 » MIKULAS Víceméně ano, ale v tom "by mělo" je schovaná tragédie celého lidského rodu.

V poslední době jsem byl velmi často pozorným pozorovatelem interakce rodič-dítě. Při různých příležitostech, většinou na ulici. Ale také v televizi, zejména v pohádkách, které jsou vnímány jako ukázka dobra (když se člověk přikloní ke "správné straně"). Mimochodem ty pohádky jsou opravdu hodně záludné a hodně lidí to nachytá (vzpomínám, že i v této diskuzi se jeden takový pohádkami nachytaný objevil). V pohádkách je opravdu hodně zla, které je pro pozorného diváka zdánlivě maskované za dobro. Ale v kontrastu s hlavním zlem (proti kterému ta pohádka jakože bojuje), se to "druhé zlo" velmi dobře zamaskuje.

Troufám si tvrdit, že dítě, které za svůj život slyšelo pouze láskyplně pronášená slova, neexistuje a nikdy neexistovalo. Dokonce ani děti v královských rodinách (kdysi, když existovala neomezená moc lidí nad lidmi) neměly takový ohled. Vždycky byla nějaká zloba nad nimi, vždycky nad nimi někdo něco zavelel.

Otázkou je, jaké by takové dítě bylo. Ale v této společnosti by stejně dost brzo podlehlo. Byl by to boj s větrnými mlýny, kdyby neznalo zlo a snažilo se prosadit ve světě bez jeho "pomoci".

Záměrně neuvádím slovo "dobro", protože i v něm je schováno hodně zrady. Naivní představa lidí je taková, že zlo je opak dobra. Ale tak to vůbec není - dobro je v lidském pojetí pouze speciální případ zla. Neoprávněná výhoda, která (skoro) nikomu neškodí.

I proto se často probírají různé hraniční případy, které tuto problematiku zamáznou za obskurní pojem "relativita dobra" - například pro masochistu je výprask dobrem nebo v méně extrémním případu pro extroverta je na někoho mluvit dobrem a pro introverta naopak zlem. Ale to je asi na nové samostatné diskuzní vlákno, možná ho někdy založím..

MG34 Teď trochu odbočím (ale stále to s tou definicí dost souvisí).

Které zlo je "nejmenší"? Takové nějaké to elementární, zdánlivě neškodné (ale vyroste z něj pak úplně všechno následné zlo).

Zatím asi nejpravděpodobnější kadidát je situace, kdy někdo na někoho zvedne hlas.

Snaží se tím získat neoprávněnou výhodu - zdůrazněním hlasitosti a naléhavosti sdělení nahrazuje skutečnou korektnost, přesvědčivost a sílu argumentu (která tam totiž není přítomna).

A dá se říct, že to je dost typická součást spousty následných činností - výchova, politika, vedení kolektivu a podobně - všechno je na tom bohužel postavené - všechno je postavené na (možná tomto) elementárním základním zlu a není se co divit, že pak to zlo dále roste, mutuje a záludně obsazuje pozici "normálu".

MG34 » MG34 Odkaz jsem zatím neměl čas prohlédnout, ale jinde jsem si dohledal, že domestikace psa proběhla hodně dávno - ne dlouho po vymření neandrtálců. Což mne vede k úvaze, jestli spolu "to všechno" nějak nesouvisí.

Shrnu pár bodů (některé jsou sporné).

Zlo je bohužel integrální součástí lidské výchovy a pro ženy je tímpádem "přirozené" ho páchat. Naučí se ho pak všechny děti a nese se dál do dalších generací (mužů i žen).

Zlo je ještě více integrované do lidské výchovy/výcviku psa. Možná se tyto dvě aplikace zla (výchova lidí i psů) nějak propojily.

Neandrtálec nebyl schopen konat zlo (a tímpádem nebyl schopen domestikace psa?).

Soužití neandrtálců a moderních lidí bylo oficiálně mírumilovné, ale neandrtálci často naráželi na zlo, které lidé bez ostychu páchali (předbíhání ve frontě na maso z mamuta nebo něco v tomto smyslu) - a nedokázali reagovat. Dokážu si představit, že autista neandrtálec byl často obětí něčeho, čemu dnešní společnost říká "mobbing" - a dělali jim to jen moderní lidé. A protože neandrtálci měli genetické sklony k různým duševním problémům, nesli to dost těžce..

MG34 » MG34 tay si k tomu odložím odkaz

https://www.youtube.com/watch/…

MG34 Malé zlo, běžně používané jako nedílná součást výchovy malých dětí (a jeho důsledky na psychiku těchto dětí) - nebudu úplně přesný a nesdělím to kompletně - začnu prostě pár příklady a rozepíšu, kam to potom vede:

Matka vystihne, co na dítě "platí" a pak ho v tomto smyslu vydírá - dítě pak vydírání považuje za legitimní způsob interakce s ostatními a odnáší si tento poznatek do života (navíc pevně ukotvený v podvědomí). V dospělosti dochází k určité korekci a neobratnému "uvádění na pravou míru" a vydírání je posunuto do oblasti zla (neoprávněná výhoda) a kriminalizováno (trestní sazba za trestý čin vydírání). Konkrétní příklad - "jestli teď neposlechneš, tak ti nekoupím tu hračku, co máš slíbenou". Některé děti ale poznáním (škodlivosti takového způsobu jednání) neprojdou - a používají ho jako běžný způsob jednání, v různé míře. Z malého zla se u nich stane velké zlo.

Docela často jsem byl v nedávné době při pohybu na ulici města svědkem interakce matka-dítě. Interakce ale není úplně výstižný popis - matka prostě na dítě emociálně řvala nějaký rozkaz. Kdyby mu to řekla normálně a v klidu, dítě by možná neposlechlo - ale to by nebyla chyba toho dítěte, ale chyba celého konceptu výchovy. Jinými slovy chyba matky. Příklad - dítě se motá po celé šířce chodníku (a dochází ke kolizím s chodci v protisměru) - a matka na něj zařve "drž se u pravého kraje". Důsledek takového "normálu" má na psychiku dítěte takový dopad, že na někoho řvát a tím způsobem ho ovládat, je v pořádku. A zase následují stejné principy posunu od malého zla k velkému (jako u vydírání).

A teď ještě zmíním jednu odbočku, která s tím ale dost souvisí - výcvik psů. Vydírání, manipulace.. podrobně v některém dalším příspěvku.

MG34 Zase se vrátím zpět k definici a hlavně původu zla.

Neoprávněná výhoda (jako nosná myšlenka definice zla) se začíná stále více usazovat a všechny odbočky zla (které té nosné myšlence úplně neodpovídají) se jeví jako důsledky u někoho, kdo si na zlo příliš zvykl. To je i případ zmíněného vandalismu - který si z nosné myšlenky ponechal to "neoprávněná", ale už neřeší to druhé slovo "výhoda".

Takže zlo je podle všeho nutné zasadit do nějakého společenství, tlupy, kolektivu (kde dává smysl "neoprávněnost").

A to mne vrací ke zmínkám, které tu už zazněly - především o rozdílu mezi mužem a ženou. Ten rozdíl nemyslím fyziologický, ale pouze duševní - a nějak hodně dědičně, protože se táhne až do doby, kdy moderní lidé zválcovali neandrtálce. Muž je dědičně nastaven k lovu, obstarávání potravy a podobným činnostem (většinou sólo). Žena je dědičně nastavena k životu v kolektivu (ostatních žen a dětí).

To, co už kdysi hodně dávno dalo ženám dědičnou výhodu v rámci takového kolektivu, byla tendence mít v takovém kolektivu nějakou neoprávněnou výhodu (tedy umět páchat zlo). Ale to je jenom jedna strana mince - ženy rodí muže i ženy, takže se dědičnost/výchova nějak přesunula i na muže (i když k tomu nejsou geneticky přizpůsobeni). A tímpádem zlo nabylo určitý nový rozměr - když se zlu "přiučí" někdo, kdo k tomu zlu nemá přirozené vlohy, tak se neoprávněná výhoda posune na úplně jinou (výrazně vyšší) úroveň. A z malého zla se stává velké zlo..

Já ale mezi malým a velkým zlem nerozlišuju - vadí mi už to malé - a někdy příště se rozepíšu o klasickém malém zlu, které většinou ženy běžně používají při výchově dětí.

MG34 Zase zpět k neandrtálcům - tohle je zajímavé.

https://www.youtube.com/watch/…

Výzkumy se posunují a je otázka, kam to povede, ale já mám tušení o jedné věci - a zkusím to shrnout do několika bodů.

Ohledně původní představy, že neandrtálci nic neuměli a to co umí lidé, je o level výše - nakonec je to možná přesně obráceně - to, co je zdánlivě "extrémně lidské", je vlastně jen čistě neandrtálské - lidé to možná od neandrtálců přejali nebo s tím přišli až potomci lidí a neandrtálců.

Ohledně rasismu - ten vznikl primárně v Evropě a také souvisí s tím vším - v pozadí všech těch rasových "teorií" je schované intuitivní tušení - my tu máme nejvíce neandrtálského dědictví a kdo je víc? Tady se bohužel spojilo dědictví zla od lidí a neandrtálská velikost (ať už silová nebo intelektuálně emocionální).

Ohledně zla - zlo je bohužel dědictví moderních lidí a ne neadrtálců (možná i proto neandrtálci postupně vyhynuli). Zajímavé, jak jsou v Africe kmenové války velice kruté (ale ne složité) - podle mne tam to zlo mají dost nekorigované. Největší zla naší doby byla trochu jiného druhu - byly to promyšlené společenské konstrukce (nacistické rasové teorie atd.) - tedy něco, co není ve stylu původních lidí (z Afriky), ale až ve stylu míšenců s neandrtálci..

MG34 » MIKULAS "vzdělávací systém společenství" = život ve stádu

naše stádo = naše společenství = civilizace = římské právo = politika a volby = hromadné systémy zábavy (divadlo, televize, sport) = ... atd.

s tím se nedá moc dělat - z tohoto koloběhu se bohužel nedá vystoupit a snahy o jeho změnu zevnitř se projeví v jeho beztak neodvratném vývoji..

mým aktuálním krokem je z tohoto koloběhu "pseudovystoupit" - omezit účast na nejnutnější minimum a přemýšlet, co dál.

MG34 » MIKULAS "Co je zlého na...?"

To je jednoduché, otázky jsou špatně položené.

Zlo je princpem "fungování" ve stádu, kde není přirozená hierarchie, ale vždycky jen nějaká umělá stádní hierarchie. Ve stádu se vždycky bude někdo (jinými slovy "skoro všichni") snažit získat nějakou neoprávněnou výhodu, tedy zlo.

Takže "zlého" je to evolučně podmíněné přizpůsobení jedinců životu ve stádu. A to evoluční podmínění je bohužel mezi obě (i další) pohlaví nerovnoměrně rozložené.

V posledních měsících jsem při pohybu po ulici byl často svědkem komunikace matka-dítě. Ze strany matky tam prakticky vždy bylo přítomno nějaké zlo (většinou ve formě negativních emocí), kterými to dítě "vychovávala"..

Takže přestože jsou otázky špatně položené, správná odpověď existuje - špatně jsou její vlastní negativní emoce, které tu ženu ve všech zmíněných situacích provází.

MG34 » MG34 S touto problematikou (zlo je ženského rodu) souvisí i historický vývoj - nejprve byl matriarchát a teprve až potom se začal prosazovat i patriarchát (jako nepovedená a extrémnější kopie matriarchátu). Potom už následovaly různé (i zde zmíněné) hybridy - patriarchát ovládaný v pozadí ženami a podobně.

Samotná existence matriarchátu byla jedním z prvních projevů snahy o neoprávněnou výhodu - a pak už se to všechno na to nabalovalo..

MG34 Asi je čas učinit ten nejzásadnější pokrok v pojetí (a definici) zla. Zatím to nikdo nezmínil, všichni kolem toho chodí jako kolem horké kaše, ale mezi řádky to vyskakuje i v mnoha diskuzích tady - zvláště v diskuzích o vztazích mezi mužem a ženou.

Zlo je ženského rodu.

K podobnému závěru tak nějak intuitivně došli už mnozí dávní mudrcové. Viz například "prvotní hřích", za který mohla Eva. Vyloženě protižensky naladěný islám, vyloučení žen z některých společenských aktivit už v dávném Řecku atd.

Situace je ale komplikovaná tím, že drtivá většina mužů prošla výchovou svojí matky a přejala "ženský pohled na věc". Takže drtivá většina mužů je vlastně ženami.

Z tohoto pohledu je dost zásadní "přirozené" rozdělení společnosti na ženy (udržující domácí oheň) a muže (obstarávající někde venku obživu). Udržování ohně probíhalo skupinově a u žen se díky tomu evolucí vyvinul způsob jakési nepřirozené hierarchie, komunikace mezi sebou, emoce, zla. U mužů se naopak vyvinula tendence k striktní hierarchii (pro účely koordinace lovu) a minimalizované komunikaci (zase jen pro účely lovu).

Jak to ale dopadne, když tyto dva "úplně odlišné živočišné druhy" společně plodí potomstvo?

Zlo se přenese na všechny..

MG34 Objevila se mi v poslední době určitá stopa, která by se měla odrazit v definici zla, resp. definice by měla tuto stopu nějak podchytit/zpracovat.

Jedná se o určitý intuitivní (a zase naivní) pohled na některé aspekty zla - obecně je zlo často spojováno s temnotou - tam je to asi jasné, všechno co se děje pod rouškou tmy, je nějaká neoprávněnost - to by asi sedělo.

A kromě toho se vlivy mohou projevit i v hudbě. Setkal jsem se zvláštním rozdělením na "hodné" a "zlé" harmonie. Něco ve smyslu hodné jsou ty durové a zlé ty mollové. Tohle už je složitější, tady se nějaká (ne)oprávněnost hledá marně. Tohle je asi zatím nejtěžší otázka kolem definice zla..

MG34 » Mici Angóra "Třeba tě chtěla sbalit"
dobře že to zmiňuješ, ale úplně z jiného důvodu..

"sbalit" je praktická aplikace zla - zla, jako předpokladu lidské volby partnera - kdyby to bylo "normálně", tak seznamování probíhá na místech, kde s tím oba počítají. Třeba diskotéka - teď mne nechytej za slovo, myšlena prostě nějaká aktivita, kde to je předvídatelné, oprávněné. Ve zvířecí říši k tomu slouží většinou nějaká období roku, hormony, pudy, atd.

Ale člověk moderního typu popírá zvířecí zákonitosti a volbu partnera má postavenou úplně na něčem jiném - na zlu. To je právě to "sbalit". Nikdo to natvrdo neřekne, ale je celkem známým faktem, že ženy dávají přednost oslovení potenciálním partnerem na "nevhodném" místě. Dalším známým faktem je, že ženy často dávají přednost (čest výjimkám) partnerům darebákům - prostě je přitahují. To už je dokonce nepokrytá preference zla.

A proč? Protože zlo je preferováno už v mateřské výchově. "Jen se ptám" je typická věta, kterou matky vtloukají do hlavy svým dětem jako neškodnou. Ne zlou. Ale přitom to je přímo archetypální zlo - pokus o získání neoprávněné výhody - "jen se ptám".

Děti vyrůstají v prostředí plném různého malého zla. Není divu, že zlo potom ve spoustě lidí vyroste do větší podoby. A paradoxně ti samí lidé pak hledají způsob, jak si poradit s přerostlým zlem, které už se vymyká snesitelnosti (vraždy, podvody, atd.). Vznikají různé aktivity, jako křesťanské desatero apod. Ale všechny tyto iniciativy mají jedno společného - přijde to s křížkem po funuse. Problém je už v té spoustě malého zla v dětství..

Mici Angóra » MG34 Třeba tě chtěla sbalit "Jenom se ptám" je podle mě sice manipulativní výrok, ale přímo zlo bych v tom asi neviděla . Jinak já lidi s jednou položkou často pouštím před sebe (stejně jako někdo často pustí mě, ale je fakt, že se nikdy neptám, dotyčný to udělá dobrovolně) a ještě nikdy se mi nestalo, že by puštěný zdržoval, zaplatí jednu položku a jde. Asi jiný kraj, jiný mrav.

MG34 Asi je čas posunout náhled na zlo do většího světla, resp. zkusit shrnout některé lidské iniciativy z minulosti.

Lidé (alespoň ti vnímavější) si celkem uvědomují, že zlo je (bohužel) "přirozenou součástí" (skoro) každého člověka. Správně to není, ale je to bohužel určitý motor pokroku - neustálé získávání neoprávněné výhody - takže zlo je v tichosti tolerováno a jen občas se někdo ozve, že tohle už je moc.

Na to konto vznikla spousta různých (většinou náboženských) iniciativ, které sice nikdy neřeknou nic naplno, ale tváří se ve smyslu, že zlí jsme všichni a všichni mají žádat o odpuštění. Vznikla řada umělých pravidel (např. profláknuté křesťanské desatero), která mají jakože hlídat poměr zlo/dobro.

Také vzniklo hodně mlhavých teorií a bájí, které v sobě mají určité zrnko pravdy, ale nikdy to nikdo neřekne naplo, jak je to úplně správně. Příklad - v křesťanství existuje prvotní hřích (prvotní zlo) a tím jsme všichni zatížení a je tu stále. Prvotní hřích pochází od ženy.

Realita je taková, že tímhle určitě nebyli vinni neandrtálci, protože ještě nebyli zatíženi společenskými hrátkami (žen, hlídajících celé dny u ohně a nudících se). Neandrtálci měli v tomto směru zdravé uvažování a žádné "desatero" by ani nepotřebovali. Také neměli mateřskou výchovu ve smyslu moderního člověka - nebyly žádné ženy/matky, žijící a vychovávající odděleně od společenství. Malé děti nebyly u neandrtálců systematicky vyučovány zlu - tak jako to je u moderního člověka. Moderní člověk učí dítě celý život získávat neoprávněnou výhodu - učí ho zlu.

A právě proto u neandrtálců nemohl být ani žádný matriarchát nebo patriarchát. Něco takového mohlo vzniknout až teprve s nástupem dospělosti u dětí moderních lidí, systematicky matkami vedených k získávání nějaké neoprávněné výhody - ke zlu.

A myslím, že tohle byl možná i hlavní důvod vymření neandrtálců - fyzicky dokonalejší než my, žili s námi asi dost společně (máme dost jejich genů) ale nebyli schopní odolat "společenským hrátkám" např. při rozdělování potravy, když jí bylo málo.

Neandrtálec byl schopen se vzdát posledního sousta (a zemřít hladem), aby lidské dítě mohlo žít. Ale člověk moderního typu toho většinou schopen nebyl - držel si svou neoprávněnou výhodu, ke které byl odmala veden mateřskou výchovou..

MG34 Před chvilkou jsem se setkal s jedním malým zlem - s přesně takovým, které pak roste a od kterého se to potom dál odvíjí. Popíšu.

Stál jsem ve frontě u pokladny v samoobsluze s potravinami. No, ve frontě - předemnou byl jeden člověk a i když trochu zdržoval, tak už byl na odchodu a na řadu jsem měl přijít já. Měl jsem plný malý košík do ruky, ale já bývám odbavený celkem rychle, žádné vykecávání.

Než jsem to vyskládal na pás (držel jsem si předtím od něj odstup, nestál jsem úplně u něj, abych byl mimo jeho osobní zónu) - tak za mnou ve frontě stála žena a oslovila mne vtíravým hlasem, jestli bych ji nemohl "pustit před sebe", že toho "má málo" - jen jeden nápoj a že se "jenom ptá". Samozřejmě jsem odmítl a odhlédnu-li od toho, že pak ještě několikrát opakovala, že se "jenom ptá" a s úsměvem, tak mám zkušenost, že takoví lidé většinou pak zdržují, když je člověk pustí před sebe - nemají drobné, ještě by chtěla koupit cigarety, které tam zrovna nejsou nebo něco podobného.

Na to její "jenom se ptá" jsem ale reagoval - řekl jsem, že mi vadí, když se mne někdo "ptá". A ona pak říkala něco v tom smyslu, že vlastně tolik ani nespěchá. Tak jsem jí řekl, že její požadavek (ať ji pustím před sebe) byl vlastně úplně zbytečný. A dál už jsem ji nevnímal.

Takže někdo se (vlastně nakonec zbytečně, protože to ani nepotřebovala) snažil získat neoprávněnou výhodu - problém je zakopaný v tom, že toto malé zlo "jenom se ptám" (přesněji řečeno "jenom to na někoho zkouším", protože to je požadavek maskovaný za dotaz) mezi lidmi běžně prochází.

A tady to "jenom se ptám" pochází už z dětství - z mateřské výchovy. Jinými slovy mateřská výchova zasadí do lidí malé zlo a to si potom v klidu roste..