Létací sny - Diskuze a zkušenosti

TomVysehrad » Kansass Tak to sedí s tím strachem. Lehnout si na vzduch a levitovat, možná jsem to cítil podobně, při létání bez "koberce" ve stylu spíš pták :)

Kansass Jo, párkrát jsem se ve snu proletěla. Bylo to skvělé. A taky mě to připadlo přirozené...
Někdy se zdál sen, kde jsem si jakoby lehla na vzduch, který byl těžší než tělo a já levitovala břichem dolů
A pak byl sen, kdy jsem jasně věděla, že když začnu mít nahoře strach, tak spadnu, pocit, že strach mě stáhne dolů...
To by se dalo aplikovat do života

TomVysehrad » Lupi To s tím břemenem, které spadne je dost možné. Bohužel si nepamatuju, co tomu létání předcházelo..

Lupi » TomVysehrad Zdávalo. Dokonce jsem měla jednu dobu sny, že stojím na okraji obrovitého kráteru, nebo prostě na strmém svahu, hodně vysoko a vrhám se dolů, a to pozadu! Nejdříve to byl samozřejmě děs, pak jsem to proklouzala jako krkavec, když se vozí na termice.
Já měla lítací sny v době, kdy jsem odkládala určitou tíhu, psychické závaží, kdy se mi ohromně ulehčilo, tak to přičítám tomu.

TomVysehrad » Sosna zvlčelý Mně ten nejlepší dovolil plachtit nad hranicí lesů a strání, odhadem do 100 m nad terénem, měl jsem dojem, že jsem někde v Beskydech. Ten byl nejlepší a opravdu radost až na kost.

Ten nejstarší byl podobný, ale v místě kde jsem vyrůstal a i v té době žil. Odstartoval jsem asi z vrcholu věžáku (12. pater).

Pak byl dost zvláštní let něco jako na koberci a chvílemi bez něj obličejem dolů a to jsem přelétal hlavní silnici ve městě (2x). Dvakrát mě to přitáhlo k silnici a dvakrát jsem se trefil kolenem o svodidlo jako podle kopíráku :) to bylo zajímavé.

Občas mám ve snech něco jako kamenolom, kde padám z etáží, vždy o úroveň níž a neletím. To mám snad od dětství. Jinak všechny létací co si pamatuji, tak až v dospělosti.

TomVysehrad To se opravdu nikdy nikomu nezdálo nic o létání? :) Jdu tedy googlit o snění :D