Vrany - Diskuze a zkušenosti

zelenooccka » Sosna zvlčelý Vrany ma tiez fascinuju, su take inteligentne a mudre....ludia uz davno pradavno, ked poculi zakrakat jednu vranu, tak sa prezehnavali a vedeli preco. Hovori sa, ze ked je nablizku smrt, bude prichadzat vrana opakovane k blizkosti domu. K nam uz chodi viac ako tyzden, dnes rano ma zobudila o 5:45.

Sosna zvlčelý Mě ti krkavcovití ptáci něčím fascinují. Dokážu je sledovat velmi dlouho, když se někde houfují. Navíc tady u nás jsou početné havraní kolonie. Vran tu tolik není. Jednou v zimě v předvečer Štědrého dne jsem u Labe do křovin obývaných havrany vlezl. Byl sníh, mrzlo až praštělo. Ač byla tma, tak díky sněhu bylo zde dost rozptýleného světla z města. A ti havrani létali kolem na dosah... A nevím proč, ale nebyl to nějak zneklidňující pocit. Asi jak pro koho.
Nejúžasnější setkání s havrany bylo taky v zimě. Tenkrát napadlo u nás nejvíce sněhu, co pamatuji. A já šlapal domů na kole, neměl jsem jinou možnost (leda pěšky). Zhruba v půli cesty je místo, kde se v severozápadním ostrém větru dělaly dlouhé a hluboké sněhové jazyky přes celou silnici. A už z dálky jsem viděl velký černý flek na obou stranách silnice i přes silnici. I z dálky bylo poznat, že jde o ptáky (havrany jsem předpokládal díky jejich místním koloniím), občas někteří vzlétli, zakroužili a zase se snesli dolů.
Když jsem přijel blíže, přemýšlel jsem, proč si tady lebedí v místě, kde nejvíce fičí. Musel jsem slézt z kola, ale ne kvůli nim. Sněhem se nedalo projet, musel jsem ten kus kolo vést. A oni vzlétali jen pár metrů přede mnou, aby mi uvolnili cestu a zase za mnou sedali a do toho si skuhrali asi něco ve smyslu, co blbnu, že v takovém počasí tudy cestuji. Vlastně jsme si mysleli možná vzájemně totéž. Ale ani toto setkání nebylo nepříjemné, nýbrž fascinující.