Zajímalo by mě, kolik statečných z té pětiny by to dalo, kdyby došlo na lámání chleba . Já bych nebydlela ani s vlastními rodiči, jedině, že by šlo fakt o život. Podotýkám, že moje tchýně i rodiče jsou docela v pohodě, ale jde o princip, mít svůj prostor.
...jsem ochotná bydlet ještě chvíli se synem...než opustí hnízdo...a pak se těším na svůj klid...
...mně už se spíš blíží doba, kdy budu řešit, jestli jako tchýně budu ochotná bydlet s mladejma...a rovnou na rovinu říkám, že nebudu...
...navíc mi kdysi jeden vyhlášený jihočeský astrolog řekl, že budu příšerná tchýně (připadá mi to blbost, když jako člověk jsem skvělá, že jo )...a tak mám i argument, proč na to nepřistoupit...
...ale třeba můj bratr zůstal v domě po rodičích...zprvu tam bydleli všichni, pak zemřel taťka...pak odešla švagrová...a tak tam zůstal s maminkou...inu, kdo chce kam...ale není to dobrá varianta k žití...ony už ty vztahy jsou náročné dost, natož když by do toho ještě vstupoval nějakej další element...