Stojímprší na mňa dážď z nebačo viac mi treba?Stojíma svieti na mňa slnka jasa vokoľ toľko krás´Hľadímmoje oči sú plné hviezdspomienky z dávnych ciestPadám do jesenného lístiaobloha nado mnou tak čistáNačúvamšepotu riekyrozpráva so mnou vekyLežímdlaňami dotýkam sa zemei vo mne láska driemeDo srdcaponáram sa celáa hrám sa na anjela
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele baralinka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
Skláním se před Vámi,sem břídil a vy úúúžasní
Co krásnějšího může být, než na dešti stát, nechat se krásně zmáčet, a nic nevnímat.
Co krásnějšího může být, než nechat se sluncem osušit. Co krásnějšího může být, než vnímat okolí krásu, to třeba v dozrávání klasů, za čistého slunce jasu.
Co krásnějšího může být, nežli Tvoje oči, ve kterých se hvězdy točí. Co krásnějšího může být, než vzpomínky z krásných cest, kéž by jsi mě jimi,chtěla někdy vést.
Co krásnějšího může být, než jen tak ležet v listí, a dívat se na oblohu, jak se krásně čistí.
Co krásnějšího může být, než tiše hovořící řeka, ta která tebou věky protéká.
Co krásnějšího může být, než dlaněmi,dotýkat se země, nechat v sobě proudit lásku, a nevidat ani hlásku.
Co krásnějšího může být, než do srdce ponořit se celá, a pak proměnit se na anděla.