Vzpomeňme na předky (nejen dušičková) - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Khalia Zvlčelá, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
He lives in you
He lives in me
He watches over
Everything we see
https://www.youtube.com/watch/…

Háňa* Kdyby žila moje babička, dneska bychom pařily, protože by měla 120. narozeniny.
Tak jí alespoň zapálím svíčku, vzpomenu si na ni a pařit budu sama - dám si na oslavu nějakou dobrotu
A můžu tady třeba, na její počet, vyhlásit hitparádu babiččiných vět.
Ty její nejčastější byly : "Kdo se bojí, sere v síni", "Jaká šla, takovýho našla" a "Hitlera na vás, holomci" - to, když jsme se ofrňovali nad nějakým jídlem.
Ale taky mě v životě neoslovila jinak, než Haničko a nikdy v životě mi nic nenařizovala. Říkala jenom "vždycky je víc možností a každá má svoje pokračování - záleží na tobě, jakou si vybereš".
Tak babi ... na zdraví ti připíjet nebudu, to by bylo stejně tragikomický, jako když táta dával flašku kořalky tomu pánovi, co ti mluvil na pohřbu, on si ji zdráhal vzít, že tě znal a promluvil ti tam rád, a táta ho, jak byl rozrušenej, pobídl slovy: "Ále, jen si ji vemte, vypijte to na její zdraví". .... Máma z toho chodila kanálama ještě měsíc. Ale pro ostatní to bylo hezké završení pohřbu - já se tlemila a tobě, nemysli si, že to nevím, žes to sledovala zpovzdálí, málem smíchy upadla svatozář
Přesně v duchu tvého života - smysl pro takový ten trochu nahořklý humor ti nechyběl ani na smrtelné posteli - to mám taky po tobě - žiješ ve mně dál

Sosna zvlčelý » Lupi Vzdáváš vroucí díky.
Vidíš, to jsem udělal letos. Poděkoval předkům za dar života. Že z jejich životů vzešly životy potomků. Ještě nikdy jsem to tak silně nepocítil.
A krom děkování jsem poprosil o požehnání. Nejen pro mne, vlastně jsem stál poslední v řadě. Ale i pro sebe jsem si odvážil požádat.
V tom byly letošní dušičky jedinečné. A je zajímavé, jak člověk k tomu dospěje sám, když se ztiší natolik, aby slyšel i téměř neslyšné, co k němu promlouvá. A neslyšeného je opět o něco méně.

Wiké Mě se v tento štíří čas zjevují silná tabu předků - jak uplácané klenby s mnoha vrstvami, které ani nedovolí novým přijíti.

S vrčením se sevřenými rty říkají staří svým novým: ani se neroďte a nechoďte nám sem, my tu chceme svoje staré pořádky.

My vás porodíme jen proto, abychom měly statut matek před naší společností.
A naházíme to nejvíc na chlapečky, zasypeme je tím.

A tak vidím zářezy nahoře na nohách na životní energii těch co přicházejí a ti zas v nedostatku to dělají dalším..

Ráno v krajině se to dá všem odpustit a večer se člověk musí postavit vírům, které to zpodobují...

To je štíří čas.

Najdise.cz » Sosna zvlčelý Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Khalia Zvlčelá, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já si vždycky vzpomenu na https://www.youtube.com/watch/…

Najdise.cz » Sosna zvlčelý Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Krása.Nevím,kdo z mých předků mi předal sílu nikdy se nevzdávat, ale děkuji mu za ten dar.

thééé Přidám Ti tu něco, co mě v poslední dušičkové době hooodně chytilo za srdce , protože tak to cítím:

Je to od Zbyňka Milnera - Na větře..

"Duchové předků – nejsilnější ochrana.
Mnozí se mne dotazují jak ochránit dům před agresí a před duchy zemřelých. Chtěl bych na tomto místě do věci vnést trochu světla. Dost často, když se v našich životech dějí změny, hrozí nám nebezpečí, potkáváme v našich snech, úvahách a myšlenkách duchy našich předků. Někteří z nás kladou právě těmto duchům za vinu stávající stav, svou duševní nepohodu, neklid, nezdar a obavy. Snaží se získat prostředek, kterým by se těchto duchů zbavil. Se vší odpovědností na tomto místě sděluji, že je to CHYBA!!!

Duchové našich předků a síla rodu je tím nejmocnějším zaštítěním, které v těžkých dobách stojí, a nebo může stát při nás. Fakt, že se nám častěji duchové předků zjevují, či dávají o sobě znát je jen potvrzením a neklamným znamením, že se dostavili, aby nám poskytli oporu a ochranu před blížícím se nebezpečím. Uvědomme si, že jsme zrnem jejich životů, že náš zdar je v jejich zájmu, že jsme to my, kteří neseme pokračování jejich odkazu. Doslova stojíme na ramenou svých předku a čerpáme ze síly jejich životů, abychom i my vydali své ovoce a vyprávěli příběh života dál. Prosím, nechci aby došlo k panice, když se nevěstě zdá o babičce, jak skládá duchny do truhly netřeba se hned obávat něčeho zlého. Duchové nás navštěvují často i v dobách dobrých a radostných, avšak v době nouze a ohrožení jejich zájem o nás stoupá. Proto zapudit v krizový čas duchy předků je holý nerozum – v tento čas bychom měli duchy předků volat a prosit o pomoc."

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Khalia Zvlčelá, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Listopad... Druhý den v měsíci, neděle...
stojím tu se svící... Plačící andělé
vás ruka nepálí, vy jste jen kamenní...
- Už, bílá hrdličko, spíš na mém rameni?

Všichni už odešli utichly veřeje...
to, že mě nestudíš, to mě moc nehřeje
- půjdem, jsme poslední; nikdo už neslaví
ještě se ohlídnem. - Jak?! když jsme bezhlaví...

Jiří H. Krchovský 1996

Lupi Tedy, dámy a pánové, doufám, že se neurazíte, že zlehčím toto vážné téma....ale když já nemohla odolat!!

Sosna zvlčelý » Prairie Myslím, že k tomu rok od roku máme více a více nakročeno.

Najdise.cz » Sosna zvlčelý Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Prairie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
to je paráda, tyhle staré fotky

Najdise.cz » Sosna zvlčelý Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Kvalita nevadí, aspoň je co dát na oltář až zas bude Día de los Muertos

Sosna zvlčelý » Sosna zvlčelý Pár dnů po vyprávění ke mě dorazila i fotka prapředků, jak se po setkání ve Vídni nechali vyfotit (bohužel staré foto časem ztratilo na kvalitě, scan nepřidal, Najdise to roztáhlo, ale s příběhem je o to cennější).

Áta22 » Sosna zvlčelý Já ti nevím, jestli jsme odvážnější v tom žití na psí knížku, a jestli to jde vůbec srovnávat. Ty máš štěstí, že bratr našel nějaké oficiální záznamy v matrikách a na farách, ale když nic není, tak nic nevíš, nemáš se čeho chytit :)oni prostě jen žili přítomností a teď jsme tady my :)Myslím, že jsme v dnešní době daleko víc zbabělí, nezodpovědní a zhýčkaní. souhlasím, že odvážnější nejsme, jak tak koukám kolem.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Iteza, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Babička Marie se narodila v Maďarsku, 1.ledna tomu bude 100 let, v městečku Szarvas, dnes bychom o něm řekli, že bylo multikulturní. Žili tam pohromadě Maďaři, Slováci, Češi, Rumuni, Chorvati i jiní. Byla původem ze slovenské rodiny, i když se u nich mluvilo více maďarsky, než slovensky. Seznámila se tam s dědou, který byl z české rodiny, i když samotný původ našeho příjmení je prý odněkud z Balkánu. C.a K. mocnářství už tehdy neexistovalo, ale určitý duch soudržnosti přetrvával docela dlouho...až do druhé světové války. Maďarsko si bohužel vybralo tu špatnou stranu. Děda jakožto mladý jinoch musel narukovat do maďarské armády, přestože se považoval za Čecha. Bojoval kdesi na východní frontě. Moc se o tom v naší rodině nemluví, ale během té doby prý utržil jakési nedefinované zranění ledvin.
Po válce přišla nabídka od Československého státu k osídlení pohraničí. Naše rodina, babička s dědou a dvěma dětmi se přesunuli, nejdřív na severní Moravu do Velkých Losin, kde přišlo třetí dítě, a posléze do Kraslic na Karlovarsku. Tam se narodil táta jako čtvrté dítě. Děda na tom bohužel už nebyl dobře a pět let po válce zemřel na selhání ledvin, ve věku třiceti let. Tátovi byly necelé dva roky. Babička zůstala s dětmi sama a musela je dát do dětského domova, aby mohla pracovat a uživit je. Tam se seznámila s druhým dědou, který rezolutně prohlásil, že matka má být se svými dětmi a že o vejdělek se bude starat on. S ním pak měla babička ještě další tři děti. Odešla před pěti lety v požehnaném věku 95 let, kromě nemocného žaludku a problémem s očima (šedý zákal) byla do poslední chvíle čiperná a zdravá, pálilo jí to jako málokomu. Jsem jí za mnohé vděčen, měla velmi nestandardní a těžký život a zvládla ho bez jakéhokoliv zaváhání, sebelítosti, kráčela v něm vzpřímeně.

Bosch » Sosna zvlčelý vrhlíci kosáci
to je nový druh kosa..

Sosna zvlčelý » . Ještěže se už blíží půlnoc, vy zvrhlíci! Vlastně vrhlíci!

Bosch » Sosna zvlčelý ja ja
jegermaister

Znovuzrozená » Sosna zvlčelý aha....tak já si jdu na ty předky dát jednoho panáčka "rybízovky"
( v Čechách se prý říká "paňáčka" )

Sosna zvlčelý » Bosch Takže špiritus...

Bosch » Sosna zvlčelý to o čem mluvíš je už špiritismus
na to mám lepčí lék
slivovícu

Znovuzrozená » Sosna zvlčelý

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
U nás je to smutné. Neznám jedinou šťastnou příhodu nebo nějaké veselé vyprávění. Z obou linií je to násilí, týrání, ponižování, znásilňování. Vím, že je toho asi plno v každém rodě, ale připadá mi, že je toho u nás nějak moc... příliš. Chtělo by to vyvážit něčím hezkým... asi je to na mně. Na nás.

Ale často mi pomáhá, když si uvědomím tu obří sílu, tu podporu, kterou cítím v zádech, ve svých kořenech. Čím víc poznávám, tím víc jsem fascinována. I tou podobností, vnitřní i vnější, jak se vše opakuje, ale nemusí se opakovat, pokud jednou řekneme dost.

Vzpomínám i na mou duchovní sestru Eleanoru, sice nepatří vyloženě k mé "krvi", jak by se dalo říci, ale jsme prostě spojené. Byla to mladá židovka a dávná láska mého pradědečka. S prababičkou už to nikdy nebylo takové, jako s ní. Ale El byla jeho životní... bohužel skončila v konc. táboře na pokusy. Její bolest byla dlouhou dobu mou vlastní (i ta fyzická). Vydržela naživu nesmírně dlouho, nechtěla zemřít za žádnou cenu. Z ní čerpám obrovskou vůli žít.

Děkuji.

Sosna zvlčelý » Znovuzrozená My jim? Nebo oni nám?

https://www.ceske-tradice.cz/tradic…

Znovuzrozená » Sosna zvlčelý nestraš...

dopřejme jim klid a pokoj...