Pohled z okna - Diskuze a zkušenosti

Renor » Zitto Ta poslední kapka vody,
jež jsi svým ptáčkům dal
byla pro ně jako vůně svobody,
a pro tebe ten nejkrásnější dar...

Tím, žes je pustil letět si světem
zachránils jejich duši v kleci uvězněnou
jako bys hračku dal malým dětem
na jejich srdcích připevněnou...

Možná že jejich život vzácný
byl počítán na vteřiny jen
však ten pocit krásný
stál za ten nádherný,jediný, svobodný den...

Udělal jsi dobře...

alassea » Zitto Na profiloch niektorých ľudí tu na najdise som si viac krát všimla odpovedi na otázku-životný cieľ-zomrieť šťastný.....možno to znamená zomrieť slobodný...a sloboda je stav duše

Zitto ...společně si s ptáčkem letět lehce...

Povím vám svůj příběh o 3 ptáčcích...
Na svých cyklocestách jsem projížděl španělským vnitrozemím rozpálenou polopouští v okolí Fromista. Taky jsem do té doby nevěděl, že to existuje. Samota, teplota ve stínu kolem 40 st. - ale nutno dodat "by byla", protože stín nebyl. Aspoň patník kdyby byl, abych se za něj na chvilku skrčil. Kolem poledne jsem vyčerpán dojel - po dost hodinách žáru - k osamělým keřům. Voda tu nebyla, široko daleko nebylo žádné obydlí, ale když jsem se namáčknul hodně do keřů, tak jsem měl nepatrný stín. Ve flašce poslední trochu vody jsem radši šetřil. Po chvíli odpočinku jsem si uvědomil, že kousek vedle v tom křoví pořád zpívají/křičí ptáčci. Začal jsem je hledat a našel starou rezavou klec a v ní tři celkem obyčejné malé ptáčky. Na dně klece byla vyschlá nádobka. Vzal jsem flašku a nalil jim zbytek vody. Vděčně pili. Po chvíli přemýšlení mi to nedalo a pustil jsem je na svobodu.

Tady bych mohl skončit. Odletěli...
Nevrátili se poděkovat, nesplnili mi 3 přání...
Jen já se od té doby ptám, kde se tam vzali, kdo je tam dal a proč? A hlavně... pomohl jsem jim tím, že jsem je vypustil do té rozžhavené pustiny? Zničil je žár nebo nějaký dravec? Co by se s nimi dělo dál, kdyby zůstali v křoví ve stínu ale v kleci?

A nevím vůbec nic.