Nejpřitažlivější na chlapech je ego... - Diskuze a zkušenosti

Sosna zvlčelý (* 4.1.1979)
Muž

Přes hlavu? Nebo přes břicho?

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Děti!!

Nabi* (* 25.10.1983)
Žena

Jednu dětičku dám Už umím svlíknout, oblíknout, okoupat, uspat, napapat, přebalit (praxe u mé kamarádky).

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Jednu? Dostaneš čtyři!

Nabi* (* 25.10.1983)
Žena

Bože ještě nemám vlastní a už bych měla čtyři tvoje. Tak to musíš spěchat, ať je máš aspoň během 4 let, to ještě pak stíhám do 40tky porodit

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Hele.. víkendy červenec-srpen mám prakticky plný Možná nějakej úplnej začátek července ještě ok, ale to je zase dost nahonem. Proto radši rukuju rovnou se zářím

Nabi* (* 25.10.1983)
Žena

No dívám se na ten termín, zatím volný, ale čumím jak jsem si zapsala do kalendáře 1.9.2018, přesný 2. přechod - opozice Neptuna na Venuši To radši nebudu pokoušet, 1. přechod víš co se mi dělo

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
A 25.-26.8. by to nešlo?Ten začátek září nemůžu a ten konec srpna a někde u Hlinska,to by bylo ideální,protože bych udělala radost i mamce a vzala ji tam,kde má kořeny.

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
A 25.-26.8. by to nešlo?Ten začátek září nemůžu a ten konec srpna a někde u Hlinska,to by bylo ideální,protože bych udělala radost i mamce a vzala ji tam,kde má kořeny.

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Téda,ty už to kontroluješ i astrologicky...
Na mě se už tak rok valej všechny planety najednou asi,hraju ping pong s nima,nerada prohrávám.

Nabi* (* 25.10.1983)
Žena

Ale ne já to mám fakt poznačené v kalendáři a když jsem koukala na ten termín 1.-2.9. tak to na mě kouklo Normálně si to neznačím, ale zrovna tohleto je důležitá věc a z čistě vědeckých důvodů jsem si to před nedávnem zapsala, abych věděla a případně vědomě sledovala, co se děje.

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Hele, jestli máš obavy z Neptuna na Venuši, tak se trhni k nějakýmu srazu s Plájou... zajeď si na bluegrass... on tě toho určitě milerád "zbaví"

Nabi* (* 25.10.1983)
Žena

Keckooooo

Sosna zvlčelý (* 4.1.1979)
Muž

Nezáviď Neptunovi, nebo Ti ho taky někdo natáhne na skřipec (Neptuna ne) a budeš pak zpívat fistulkou!

Sosna zvlčelý (* 4.1.1979)
Muž

Kdepak, jestli Bubo vezme celou užší rodinu, tak přijede autobusem. Hujerovi...

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Si děláš srandu,ale máme auto pro sedm a na dovču jedem ve dvou skupinách,půlka autem a půlka vlakem.Třeba dcera má již chlapce,berem mámu,přijede Martinovo syn z prvního manželství s babičkou...jako vzali jsme chatu pro 11 lidí,ale teď když počítám,tak asi vemem i stan.

Sosna zvlčelý (* 4.1.1979)
Muž

No nevím, jestli bych tím Plájovi uzemnil ego!

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
"Už se poprali?" https://www.youtube.com/watch/…

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Já ale fakt nekecám Plájo, že joo?

Na astrologii se musí fyzicky

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Pokud ho má v kalhotách, tak jo

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele verimvsouzneni, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Dobrý den. Myslím, že to co nás k druhému přitahuje, je velmi individuální. Co se týče ega, to je spíše překážkou pro vznik jakéhokoliv vztahu. Tam kde je ego, je zeď. A láska nemůže vzniknout tam, kde si lidi kolem sebe staví zdi, ale tam, kde k sobě staví mosty. A to jde tehdy, když se druhému otevřeme - i se svou zranitelností (tam kde je důvěra, ego jde stranou).
Každý v sobě nejspíš máme určitý archetyp ženy nebo muže, o kom sníme ve svých představách. Pro muže to může být třeba žena víla, amazonka, královna..., pro ženu rytíř, básník, vládce apod. Každý to máme jinak. Někdo chce být submisivní, někdo dominantní, někdo hledá rovnocenného partnera. To samé se projevuje v očekávání od vztahu. Říká se, že by člověk neměl mít žádná očekávání. S tím nesouhlasím. To by potom přeci nepotřeboval vztah. Mít potřebu vztahu znamená obvykle to, že chceme něco, co si sami nejsme schopni dát - chceme se k něčemu "vztahovat", přesahovat sami sebe. A nemyslím si, že je to špatně. Žena může být například velmi citlivá, emotivní, s rozvinutou fantazií, nerozhodná, proto bude nejspíš u muže očekávat vlastnosti jako schopnost naslouchat, empatii, aby ji dokázal "doplnit" například racionalitou, rozhodností. A muž, který je naopak příliš věcný, racionální, sebeovládající se může díky láskyplné ženě více otevřít emocím, citu.
Zalíbení může vzniknout na základě vzhledu - určité typologie (výška postavy, barva vlasů, očí apod.), ale často vzniká tím, že z protějšku na nás vyzařuje určitá energie, kterou jsme přitahováni. Tam jde logika stranou. Někde jsem četla, že když se zamilujeme, nevíme proč. Neznáme důvod. Jakmile ale zamilovanost přeroste v lásku (pokud k tomu dojde), uvědomíme si i důvody, proč partnera milujeme. Už to není pobláznění smyslů, ale uvědomělé vnitřní rozhodnutí být s člověkem, který má pro nás nenahraditelnou hodnotu.
Myslím, že je ale třeba rozlišovat zalíbení (sympatie) a lásku. Můžu jít po ulici, spatřit charismatického muže, který mě něčím okouzlí, ale kdybych s ním dostala šanci prohodit pár vět, třeba bych zjistila, že si nemáme co říct, že nemáme mnoho společného a tudíž bychom oba pocítili nesoulad. Někteří lidé tyto pocity (instinkt) na začátku vznikajícího vztahu neposlouchají a nechají se pohltit fyzickou přitažlivostí a přivodí si mnohdy zbytečné problémy. Zamění sex za city a pak se vzájemně zraňují konflikty apod. Zamilovanost je mnohdy splašení hormonů, silná touha milovat. Člověk je jako na drogách, a tak nevnímá druhého takového, jaký je, ale idealizuje si ho. Někdo se zamiluje rychle, někomu to trvá déle, ale obvykle hrají hlavní roli hormony, emoce. Myslím, že láska by měla vyplynout ze vzájemného porozumění, celkové harmonie v komunikaci a samozřejmě i z fyzického sblížení, které by však mělo vyplynout až z předchozího. Aby se lidé mohli milovat, musí si být nejdříve přáteli. Nejdříve společně prožít nějaký čas, zažít spolu dobré a zlé a poznávat se v různých životních situacích. Jedině tak mohou zjistit, co je spojuje, zda si mohou být vzájemně oporou a zda jejich vztah má nějakou perspektivu. Fyzická přitažlivost nestačí. Podle mého názoru je podstatou lásky vzájemná úcta a souznění beze slov. Muž a žena by se spolu měli cítit dobře, nemít konflikty, mít podobné potřeby, pohled na život a vize do budoucnosti. Pokud si v zásadních otázkách životních hodnot nerozumí, pak se dřív nebo později rozejdou.
Mě osobně na mužích nepřitahuje jejich ego. Egoisté jsou lidé, kteří nemohou milovat, protože jejich "já" je pro nich důležitější než pocity druhých. Jak řekl Gándhí: "Pravá láska je ta, v níž máme větší radost z druhého než ze sebe." A to se jaksi s egem neslučuje.

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele verimvsouzneni, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Dobrý den. Myslím, že to co nás k druhému přitahuje, je velmi individuální. Co se týče ega, to je spíše překážkou pro vznik jakéhokoliv vztahu. Tam kde je ego, je zeď. A láska nemůže vzniknout tam, kde si lidi kolem sebe staví zdi, ale tam, kde k sobě staví mosty. A to jde tehdy, když se druhému otevřeme - i se svou zranitelností (tam kde je důvěra, ego jde stranou).
Každý v sobě nejspíš máme určitý archetyp ženy nebo muže, o kom sníme ve svých představách. Pro muže to může být třeba žena víla, amazonka, královna..., pro ženu rytíř, básník, vládce apod. Každý to máme jinak. Někdo chce být submisivní, někdo dominantní, někdo hledá rovnocenného partnera. To samé se projevuje v očekávání od vztahu. Říká se, že by člověk neměl mít žádná očekávání. S tím nesouhlasím. To by potom přeci nepotřeboval vztah. Mít potřebu vztahu znamená obvykle to, že chceme něco, co si sami nejsme schopni dát - chceme se k něčemu "vztahovat", přesahovat sami sebe. A nemyslím si, že je to špatně. Žena může být například velmi citlivá, emotivní, s rozvinutou fantazií, nerozhodná, proto bude nejspíš u muže očekávat vlastnosti jako schopnost naslouchat, empatii, aby ji dokázal "doplnit" například racionalitou, rozhodností. A muž, který je naopak příliš věcný, racionální, sebeovládající se může díky láskyplné ženě více otevřít emocím, citu.
Zalíbení může vzniknout na základě vzhledu - určité typologie (výška postavy, barva vlasů, očí apod.), ale často vzniká tím, že z protějšku na nás vyzařuje určitá energie, kterou jsme přitahováni. Tam jde logika stranou. Někde jsem četla, že když se zamilujeme, nevíme proč. Neznáme důvod. Jakmile ale zamilovanost přeroste v lásku (pokud k tomu dojde), uvědomíme si i důvody, proč partnera milujeme. Už to není pobláznění smyslů, ale uvědomělé vnitřní rozhodnutí být s člověkem, který má pro nás nenahraditelnou hodnotu.
Myslím, že je ale třeba rozlišovat zalíbení (sympatie) a lásku. Můžu jít po ulici, spatřit charismatického muže, který mě něčím okouzlí, ale kdybych s ním dostala šanci prohodit pár vět, třeba bych zjistila, že si nemáme co říct, že nemáme mnoho společného a tudíž bychom oba pocítili nesoulad. Někteří lidé tyto pocity (instinkt) na začátku vznikajícího vztahu neposlouchají a nechají se pohltit fyzickou přitažlivostí a přivodí si mnohdy zbytečné problémy. Zamění sex za city a pak se vzájemně zraňují konflikty apod. Zamilovanost je mnohdy splašení hormonů, silná touha milovat. Člověk je jako na drogách, a tak nevnímá druhého takového, jaký je, ale idealizuje si ho. Někdo se zamiluje rychle, někomu to trvá déle, ale obvykle hrají hlavní roli hormony, emoce. Myslím, že láska by měla vyplynout ze vzájemného porozumění, celkové harmonie v komunikaci a samozřejmě i z fyzického sblížení, které by však mělo vyplynout až z předchozího. Aby se lidé mohli milovat, musí si být nejdříve přáteli. Nejdříve společně prožít nějaký čas, zažít spolu dobré a zlé a poznávat se v různých životních situacích. Jedině tak mohou zjistit, co je spojuje, zda si mohou být vzájemně oporou a zda jejich vztah má nějakou perspektivu. Fyzická přitažlivost nestačí. Podle mého názoru je podstatou lásky vzájemná úcta a souznění beze slov. Muž a žena by se spolu měli cítit dobře, nemít konflikty, mít podobné potřeby, pohled na život a vize do budoucnosti. Pokud si v zásadních otázkách životních hodnot nerozumí, pak se dřív nebo později rozejdou.
Mě osobně na mužích nepřitahuje jejich ego. Egoisté jsou lidé, kteří nemohou milovat, protože jejich "já" je pro nich důležitější než pocity druhých. Jak řekl Gándhí: "Pravá láska je ta, v níž máme větší radost z druhého než ze sebe." A to se jaksi s egem neslučuje.

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele verimvsouzneni, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Dobrý den. Myslím, že to co nás k druhému přitahuje, je velmi individuální. Co se týče ega, to je spíše překážkou pro vznik jakéhokoliv vztahu. Tam kde je ego, je zeď. A láska nemůže vzniknout tam, kde si lidi kolem sebe staví zdi, ale tam, kde k sobě staví mosty. A to jde tehdy, když se druhému otevřeme - i se svou zranitelností (tam kde je důvěra, ego jde stranou).
Každý v sobě nejspíš máme určitý archetyp ženy nebo muže, o kom sníme ve svých představách. Pro muže to může být třeba žena víla, amazonka, královna..., pro ženu rytíř, básník, vládce apod. Každý to máme jinak. Někdo chce být submisivní, někdo dominantní, někdo hledá rovnocenného partnera. To samé se projevuje v očekávání od vztahu. Říká se, že by člověk neměl mít žádná očekávání. S tím nesouhlasím. To by potom přeci nepotřeboval vztah. Mít potřebu vztahu znamená obvykle to, že chceme něco, co si sami nejsme schopni dát - chceme se k něčemu "vztahovat", přesahovat sami sebe. A nemyslím si, že je to špatně. Žena může být například velmi citlivá, emotivní, s rozvinutou fantazií, nerozhodná, proto bude nejspíš u muže očekávat vlastnosti jako schopnost naslouchat, empatii, aby ji dokázal "doplnit" například racionalitou, rozhodností. A muž, který je naopak příliš věcný, racionální, sebeovládající se může díky láskyplné ženě více otevřít emocím, citu.
Zalíbení může vzniknout na základě vzhledu - určité typologie (výška postavy, barva vlasů, očí apod.), ale často vzniká tím, že z protějšku na nás vyzařuje určitá energie, kterou jsme přitahováni. Tam jde logika stranou. Někde jsem četla, že když se zamilujeme, nevíme proč. Neznáme důvod. Jakmile ale zamilovanost přeroste v lásku (pokud k tomu dojde), uvědomíme si i důvody, proč partnera milujeme. Už to není pobláznění smyslů, ale uvědomělé vnitřní rozhodnutí být s člověkem, který má pro nás nenahraditelnou hodnotu.
Myslím, že je ale třeba rozlišovat zalíbení (sympatie) a lásku. Můžu jít po ulici, spatřit charismatického muže, který mě něčím okouzlí, ale kdybych s ním dostala šanci prohodit pár vět, třeba bych zjistila, že si nemáme co říct, že nemáme mnoho společného a tudíž bychom oba pocítili nesoulad. Někteří lidé tyto pocity (instinkt) na začátku vznikajícího vztahu neposlouchají a nechají se pohltit fyzickou přitažlivostí a přivodí si mnohdy zbytečné problémy. Zamění sex za city a pak se vzájemně zraňují konflikty apod. Zamilovanost je mnohdy splašení hormonů, silná touha milovat. Člověk je jako na drogách, a tak nevnímá druhého takového, jaký je, ale idealizuje si ho. Někdo se zamiluje rychle, někomu to trvá déle, ale obvykle hrají hlavní roli hormony, emoce. Myslím, že láska by měla vyplynout ze vzájemného porozumění, celkové harmonie v komunikaci a samozřejmě i z fyzického sblížení, které by však mělo vyplynout až z předchozího. Aby se lidé mohli milovat, musí si být nejdříve přáteli. Nejdříve společně prožít nějaký čas, zažít spolu dobré a zlé a poznávat se v různých životních situacích. Jedině tak mohou zjistit, co je spojuje, zda si mohou být vzájemně oporou a zda jejich vztah má nějakou perspektivu. Fyzická přitažlivost nestačí. Podle mého názoru je podstatou lásky vzájemná úcta a souznění beze slov. Muž a žena by se spolu měli cítit dobře, nemít konflikty, mít podobné potřeby, pohled na život a vize do budoucnosti. Pokud si v zásadních otázkách životních hodnot nerozumí, pak se dřív nebo později rozejdou.
Mě osobně na mužích nepřitahuje jejich ego. Egoisté jsou lidé, kteří nemohou milovat, protože jejich "já" je pro nich důležitější než pocity druhých. Jak řekl Gándhí: "Pravá láska je ta, v níž máme větší radost z druhého než ze sebe." A to se jaksi s egem neslučuje.