..a dovoľ si súcit so sebou... - Diskuze a zkušenosti

Buddha/2 » Buh je tlak Můžeš se na to dívat jako na cyklický děj, ale to je začarovaný kruh taky . Nijak tím nevysvětlíš, jak tu důvěru získat - protože stejný kruh platí i pro nedůvěru. Podle mého je jediná možnost prostě se rozhodnout a změnit to. Ptát se jak? moc nedává smysl.

Najdise.cz » Buddha/2 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
přesně tak, dobře jsi vystihl, že se jedná o cyklický děj.

v mém oblíbeném přírodním příměru něco jako důvěra, že po zimě zase přijde jaro a po jaru léto.
možná bude zas o trochu míň vody jak loni a nebudou brambory a zdraží lihoviny a kromě tabáku zakážou v hospodách i rum a slivovici, ale i když se leccos důkladně podělá, vždycky z toho můžem vytěžit.

přinejmenším přechod na rýži a saké nebo úplnou abstinenci :D

tronco » Buddha/2 I to je dukaz rozmanitosti ziti ;)

Buddha/2 » tronco Když chceš slovíčkařit - lítost bych nespojoval s agresí, byť chápu jak to myslíš - múže se to takhle projevit, ale taky nemusí. O co jde doopravdy je pocit ztráty svobody (je to MOJE hračka a JÁ si s ní chci hrát). Docela často projevovaná povýšenost dospělých. Dítě ji chápe jako agresi a proto ve stejném duchu reaguje. No, nejen dítě, zkus vzít hračku dospělému

Buddha/2 » tronco No jo, asi mají rádi popel a napravené hříšníky .
Proč nyslíš, že sebekritika snižuje sebevědomí ?
Já bych řekl, že v praxi vidím spíš opak. Kritiku nejmíň snášejí lidi s malým sebevědomím, sebekritika je pro ně neznámé slovo. Pravdou je, že tenhle druh je agresivní dokonce i preventivně = způsob obrany svých chyb. Ti, co jsou v tomhle směru v pohodě nemají problém přiznat (si) chybu.
Nemusíš být přece přísný na sebe, abys mohl být hodný na druhé. Je víc možných kombinací : líný a benevolentní, líný a přísný k druhým, přísný k sobě a hodný k druhým, pes na sebe i na druhé . No a uplatňovat je můžeš po libosti

tronco » Buddha/2 Rekl bych, ze soucit a empatie jdou ruku v ruce. Cesky receno sou/cit je proste schopnost vciteni se do stavu druheho. Nemusi to byt jen problemy, samosebou se da procitovat i radost druheho, jakoby to byla ta nase. Pokud mu ji nebudeme zavidet :D
A proto jsem se tez zamyslel, ze soucit se sebou samym muze byt snadno zavadejici do vyznamu sebelitosti. A ta proste zas nemusi byt uplne spravna. Viz Sosna - sebemrskacstvi.
Sebeduvera je tez jinde. To je duvera v zivot, jak pises a ve vnitrni sily...
Sebesoucit mi prijde jako dost zvlastni pojem. Ale tim nevylucuji moznost jej pouzit jako soucast cesty sebeprijeti a sebeucty.

Buddha/2 » Buh je tlak Pokud důvěřujeme ... přichází ... důvěra - na tom něco bude

Chci říct, že se to dá číst i odzadu .

Já tedy věřím, že se něco důkladně podělat může - jsem optimista . Ale i na té "Teorii kompostu" něco je (výsledek je bohužel těžce závislý na veličině zvané lidský faktor )

Mimochodem, soucit se sebou mi vždycky přišlo jako zbytečný výmysl - pojem navíc. Možná proto, že mi nikdo nevysvětlil, co přesně si pod tím představit