Jak najít ztracenou sebedůvěru - Diskuze a zkušenosti

dan162 » Kiyoko Je rozdíl, jestli vybouchnes vztekem, protože 5 let sis neco blbeho nechala líbit, nebo jen mas blby den - to se vyhartusis, a po bource je krasne modro.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Kiyoko, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ad "V dobrém vztahu vše citlivé je na stole. "

V této větě vnímám podstatu.
To ostatní, jak jsi popsal: no, Ty jsi ideální partner!

Já, kdybych přišla domů, rozervaná na mraky, naštvaná a frustrovaná - tak bejt na stole ještě špenát!...No tak to se neznám!!!
A příčina by nebyla jen špenát, ale vše, co se kolem nějak nesystematicky mihne. Špenát, i přes tu nechuť by byl přeci jen trochu banální záminka ztropit cirkus. Ten by z toho vylez až naposled

(To je jen příklad reakce, já špenát totiž miluju!)
https://www.youtube.com/watch/…

dan162 » Kiyoko Ne. Mám také citlivá místečka, ale nějak to tu je v pohodě, nemám potřebu brnění, spíš ho tu sundavám. Málokdy se stane, že mne něco zraní, aspoň pak vím, kde to je a co mám řešit, zranění nikdy není tak hluboké, aby se to nedalo prožít.

V dobrém vztahu vše citlivé je na stole.

Co se stane ? Buď Ty nebeská nádhero, proč mi zase kydáš na stůl takovej hnůj a nebo Miláčku omlouvám se, že jsem ti neřekl, že dnes večeříme U rohatejch, stůl pro dva. Případně promiň, zatajil jsem ti, že mám úhlavního nepřítele, kterého bych nejraději sprovodil ze světa. Nevím proč tak zásadní věc jsem ti léta tajil, nějak to nebyl nikdy tak důležité jako dnes, ale nyní už musím s pravdou ven. Mým nepřítelem, asi už 30 let je špenát a zatím nade mnou pořád vyhrává. Budeš se hodně zlobit, když objednám pizzu ?

Předsunout hranice je časté blbé "řešení". Nějakej chlap byl hajzl, tak raději každého chlapa hnát svinským krokem, když se přiblíží blíž než na deset metrů.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Kiyoko, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No dobře, ale není lepší vymezit hranice dopředu, když vím, že je tam místo, které si hlídám - resp. o tom místě třeba ve vztahu promluvit?

Někdy se může stát, že ten druhý prostě netuší, že se dotkl něčeho citlivýho....

Banální příklad: ve školce Ti narvali špenát a Ty ses následně pozvracel a oni Tě to nutili jíst (není nad drama!). Byl to tak strašný zážitek, že od té doby špenát prostě nepozřeš, už pohled na něj Tě irituje. Své milované ženě to ale neřekneš a ona Ti tuhle jednoho dne v návalu inspirace zdravým stylem života, uvaří polívku - špenátovou.

Přijdeš domů hladový, unavený, naštvaný a na stole... špenát!
A navíc není pečivo, jmenovitě chleba (abych tomu dodala šťávu )

Co se stane? Počítám, že proběhne několik etap, které jsme s Buddhou vytvořili.
Ale kde je prvotní příčina vzniku? Kdo nevytvořil mezní pásmo?

dan162 » Kiyoko Ne. Odemčená vrátka neomlouvají zloděje. Ulehčují to jasně. Je namístě takovému člověku říci "Ven!" . On odchází, hranice je obnovena, hněv se již neopakuje. Samozřejmě když k narušení dochází často, tak je k zamyšlení, zda můj plot není nastaven nějak chybně. Když mi vadí nevítaní návštěvníci často, tak je můj plot příliš prostupný. Když to je jednou za čas, tak je to ok.

Nehněvám se na sebe, plot stavím znovu, případně ho posunu. Jsem báječný, plot byl špatně.

Buddha/2 » dan162 Právěže vždycky nemusí. Můžeš se z něčeho obviňovat a zároveň s tím se na sebe hněvat.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Kiyoko, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Narušit hranice si můžeš i sám, tím že vstup druhému povolíš, ne? Pak se "hněváš" na sebe...

dan162 » Kiyoko 1) Hněv nemá hodnocení.
2) příklad hněvu: šlápla jsi mi na nohu a řejknu ti "dávej pozor kam šlapeš!"
3) vztek je poháněn energií navíc, ze těch minulých traumat, po šlápnutí na nohu to vypadá nějak takhle: "náno hloupá, jsi taková slepá megera každý den, že vrážíš do lidí?" (a hustěji)

dan162 » Buddha/2 Tak oprava, k sobě je to obvinění, máš pravdu. Hněv musí mířit ven, proti tomu, kdo narušil hranice.

Buddha/2 » dan162 Kiyoko to minutu přede mnou hezky popsala

dan162 » Buddha/2 první souhlas, druhé popřemýšlím.

Buddha/2 » dan162 Já bych tomu říkal pasivně-introvertní agrese. Z hlediska psychosomatiky zvěrstvo páchané na sobě.

V tom, jak v posledním odstavci definuješ hněv, se rozcházíme.
Podle mého tam obvinění je, ať už obviňuješ druhého nebo sebe.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Kiyoko, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nemluvit s někým, je forma skryté agrese - vážně.

Záleží na koho je ten hněv/vztek směrován - na druhého, že je blbec, na sebe, že jsem byl takový blbec, na tu blbou poličku, kvůli které celá ta blbá situace vznikla...
Od toho se podle mě odvíjí proces. Ale hněv vydefinovávat jako jednorázovou ventilaci energie? Jak bys teda vydefinoval vztek?

dan162 » Kiyoko Dobře vím, co umí vztek. Mimoto jsem se desetiletí vzteku vyhýbal, protože jsem věděl, že bych neměl žádné meze, ale na partnerku jsem ruku nikdy nevztáhl. Nemohl jsem jít do slovní konfrontace, protože intenzita by se mohla snadno stát nekonečnou.

Nemluvit s někým je sebeuzavření, považuju to za strašnou věc. Ale taky ze své minulosti znám, třeba jsem měsíc na partnerku nepromluvil. Stydím se za to, ale nebyl to hněv. To je dostatečně těžká poklice na vařícím hrnci, s dopady na zdraví, to fakt je pak to šúrování daleko lepší ventil.

Hněv není obvinění, není to agrese, je to první krok řešení prožívaného traumatu, jednorázová ventilace energie, něco ve smyslu "to si už nedovoluj", mířenou k sobě nebo ke druhému, jen co pochopíme, co jsme strpěli na svůj úkor, co jsme si nechali líbit, kde a proč jsme se vystavili do zranitelné pozice.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Kiyoko, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No, s tím hněvem a vztekem bych byla opatrná. Když se někdo hněvá - je to dlouhodobé, když se někdo vzteká, je to nárazové. Vztek je silná emoce, která může přejít až do amoku. Když mám vztek, chci ho uvolnit - zatmí se mi před očima, nemusím se dobře kontrolovat. Exploduju. Jako extravert dřív, jako introvert ničivěji - páč mám nahromaděných emocí víc.

Proto je lepší si to pojmenovat a následně s tím pracovat. Neřekla bych, že je hněv ozdravný. Je to situace, kdy s někým třeba nemluvím několik dní, ale i let. Problém může bát paradoxně i banální. Hněv je zbytečný, člověka oslabuje, bere mu energii.

dan162 » Kiyoko Ok.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Kiyoko, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Emoce jsou univerzální, liší se ale jejich prožitek. Já vycházím z mužského a ženského principu - tam je prostě postup odlišný.

Když vydrhneš byt, uvedeš ho symbolicky do harmonie, tím přenastavíš i sebe. jednak se unavíš a jednak jsi spokojen. Tohle funguje hlavně u žen.
Pokud žena byt uklidí a vydesignuje, pak cítí vnitřní uspokojení - ale musí být tak nastavena.
Ženu, která je bordelářka a na design nekouká, úklid bytu moc vnitřně nepodpoří. Spíš to posílí ten pocit znechucení

Muž volí spíš monotématickou práci, viz ten plot, štípání dříví, vyklizení garáže.

Takže je to čistě individuální a toto jsou nástřely

dan162 » Buddha/2 Ano. Vztek beru jako hněv poháněný emocí nedoproběhlého léčení staršího traumatu.

Šúrování podlahy je jen o energii, tj. nevyužitá příležitost k sebeopravě, využitá k příjemnému domovu.

Buddha/2 » dan162 Slovo do pranice
Myslíš, že hněv je něco jako vztek bez těch emocí, taková ta nevýbušná fáze?

Vyjádření se může lišit kus od kusu - proč bys nemohl uznat třeba i šůrování podlahy nebo ostříhání dohola ?

No ozdravná emoce, já ti nevím ...

dan162 » Buddha/2 mno ještě bych odlišil vztek a hněv a vyjádření. Vztek je živený zavřenými emocemi, čím víc zavřených emocí, tím potenciálně ničivější. Vyjádření je vcelku pravidelné vylévání svého humusu na hlavy ostatních. Hněv je ozdravná emoce.

dan162 » Kiyoko Emoce jsou univerzální si myslím, postup je pro ženu i muže vnitřním účinkem podobný, jen samozřejmě nejde přes garderóbu.

Lehce ti střílím do části, kde používáš umnou kompenzaci místo řešení/posunu.

Také když vydrhneš byt, tak se sice zbavíš energie, ale nevyslechneš zprávu od té emoce, neprovedeš opravu v sobě a jsi zranitelnější propříště líp než jsi byla předtím.

To nevylučuje změnu v sobě a následnou změnu outfitu nebo změnu po úlevě a jiného toku energie bez bejvalka

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Kiyoko, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Za mě to byla rada ženě.

Ale zase, není to černobílý, každému vyhovuje něco jiného právě podle ukotvení v sobě.

V rámci převahy mužského principu, je lepší energii usměrnit výkonem - třeba běh a posilování je super. Vyčistí to hlavu, spustí se adrenalin a nastoupí euforie. Člověk se cítí dobře. Nástup vzteku může být u muže destruktivní, může přerůst až v žárlivost, když se cítí ego zasaženo. Je lepší pokud nenastoupí, nebo je podchycen a následně uvolněn výkonem.

V rámci převahy ženského principu může být energie více tvořivá, fantazijní - malování obrazu, psaní - ale i improvizovaný tanec na klidnou relaxační hudbu. Zmínila jsem oblečení a vlasy, protože jde o rychlou tvorbu - proto i ta efektivnost.

Znám ženy, které v této fázi vydrhnou celý byt - tím jakoby vyčistí symbolicky i své emoce.

dan162 » Buddha/2 žádnou čočku, tak roztomile si hraje, že mne to dojímá, ty fajnová polovino všehomíry :-D

dan162 » Kiyoko neměl by vztek minout - obnovuje hranice.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Petr204, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Pravda je,že každý zažil spoustu věcí a má různé zkušenosti a poznání.Sebelítost,hněv,touha jsou jen projevy ega.Vždy,když mě něco negativního přepadne,tak se to snažim pochopit,proč a odkud se to vzalo.Jakmile jsem cokoliv potlačoval,vrátilo se to s mnohem větší intenzitou.Ted taky hledám nějaký smysl života,ale už jdu do větší hloubky.Při hluboké meditaci jsem prožíval něco nepopsatelnýho a nádhernýho a to byl stav bez ega a času,jen jsem v tom nezůstal a ted už nic jinýho nemá význam.Hodně se mluví o odpuštění a lásce,ale kdo opravdu chápe,co to vlastně je?Snažil jsem se odpustit a být v lásce,ale nevim,co to přesně je.Myslim,že každý má v sobě plno frustrace,někdo to dokáže maskovat za úsměvem,ale je to jen otázka času,kdy vše výjde na povrch.Dřív bych se styděl veřejně prohlásit,že nevim,jak dál,dnes se nebojim přiznat,že nic nevim a že jsem ztracený.Ale to je asi jedinej pokrok na mé cestě :)