Drahomiluše
Jednou jsem šla kolem městské brány, kde je nahoře ochoz a výhled, zřejmě správce vyšel ze dvířek a šel kolem jeho kamarád, říká mu....co jsi tam nahoře dělal, to chceš být blíž Bohu ? Já si tam zrovna uvazovala kolo a rozesmálo me to, co jsem slyšela. Ten člověk ke me přišel a ptal se, čemu se tak usmívám. Řekla jsem mu.....protože za Bohem není potřeba lézt nahoru On povídá...vy musíte být Jana nebo Marie.....no jsem Jana.
Drahomiluše
To je jednoduché, posouvají mne problémy a překážky v životě. Své nedostatky si odpouštím a k Bohu mne přibližuje sám život. Nepotřebuji docházet do kostela, Bůh je všude. Ted likviduji jeden svůj nedostatek tím, že jednomu člověku odpustím a až to zvládnu, bude můj nedostatek pryč.