Čtyři směry nebo jeden ? - Diskuze a zkušenosti

Ve vedlejším vlákně Duchovní růst jsme se shodli, že to je zásadní součást našich životů a že není u každého stejná cesta ani motivace. Motivace je různá, od snahy odstranit zásadní životní problémy po vizi nějakého cílového stavu, včetně osvícení. Někdo jde podle cesty, kterou prošli jiní, někdo se řídí svým pocitem, čím že se mu vylepšuje život (tělo ví, kde ho co brzdí). Tady na najdise jsme v diskuzích asi všichni, kteří sebe hledáme, najdeme se :-)

Zatím si myslím, že existují 4 směry duchovního rozvoje dle 4 živlů a my mířící do středu mezi nimi. Bosch tu psal názor, že jde o koloběh, jinde jsem četl, že jde o posun ve všech čtyřech směrech. Je možné, že směrů je víc, to nevím. Zatím beru Zemi (vnímání, tělo, klid), Vodu (emoce), Oheň (tvoření, nadšení), Vzduch (myšlení). Škatulky nejsou důležité, jsou spíš pro pochopení, ne jako návod, jízdní řád.

Když sleduju třeba playerovu cestu tvoření, kumštu, tak sleduju, jak je ta cesta jiná - a přece se mu to dobře rovná, nelze říci, že je ta cesta horší, i když nerozvíjí tak silně emoční část člověka jako u lidí, kteří jsou emočně založení. Myslím si, že jsme silně ovlivněni rodným horoskopem, rozvíjíme přednostně to, co více ovládáme. Zároveň vidím, že někdo zůstane u toho jednoho směru, třeba rozvíjí vnímání, dovede ho na excelentní úroveň a přitom má v životě silné emoční problémy. Koukám se na to zespodu, ale nějaké znaky excelentnosti si myslím že jsou vidět navenek - například přebytek vnitřní energie, který okolí vnímá nebo pružnost postavy, která je zbavena vnitřních ztuhlostí/vnitřních bariér.

Docházím k hypotéze, že je třeba rozvíjet všechny směry, je to tak ? Sice ne nutně současně, ale nezapomenout na ty zbylé.