Ego vs.zdravá sebeúcta - Diskuze a zkušenosti

dan162 » vibe ahoj, taky rád vidím známé "tváře"

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vibe, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
jéé, zdravim

player » dan162 Nacíc Tereza je v době prostředku zrání. Těsně za třicítkou. Ta třicina dost věcí lomí , většinou k lepšímu. Získává se nadhled.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Flame, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Díky,dává to smysl.

dan162 » Flame No bojovat ne, tím se problém jen vyživuje. Sám jsem to zažil u stresu, čím víc pozornosti jsem mu dával, čím víc jsem s ním bojoval, tím to bylo horší. Když jsem to přijal, nebojoval, tak akutní problémy odezněly.

Pročetl jsem si vlákno, blížíš se tomu, že díky nenalezení řešení závislého vztahu se raději zamkneš do vězení, odřízneš od ní a tím i od kusu sebe. To si myslím je taky blbě.

1) Řešit můžeš jen svou půlku, nelze nárokovat její lásku, ale lze prožívat svou lásku. Srovnat sebe, nerovnat jí. Odděl v mysli to, co je mámy, od toho, co je tvoje. Máminy prudy a manipulace jsou její. Asi to potřebuje, přijmi, že taková je, nebojuj, je to projev jejích problémů, to nejsi ty, to je její půlka, když to chce, ať se v tom rochní, ty s ní můžeš soucítit, že se cítí tak blbě a přát ji uzdravení. Nemělo by se tě to nijak dotýkat. Jestliže dotýká, tak koukni kde, protože je tam něco tvého, přesně to, co je citlivého. Nějaký strach. Nevyrovnaný člověk totiž nemůže změnit realitu žádnými výmysly, neohrožuje tě. Kdo z okolí nesmyslům uvěří, dřív či později zjistí jak to je opravdu a kdo to nezjistí, ten za to nestojí. Peklo může dělat máma jen tehdy, když bude mít za co se v tobě zachytit, řeš proto sebe, všechno, na čem tě ona utáhne. Jo a ty konstelace jsou fakt výborná věc přesně šitá na rodinné zátěže.

2) Manipulant nemá vztahy, ale jen své potřeby a své ohromné strachy. Máma tě může mít ráda, ale má tak vážný psychický problém, který ji neumožňuje nic takového opravdu prožívat. Zkus pochopit (ale až po oddělení toho, co je mámino a co už tvoje), co se jí v minulosti přihodilo a jak to pobrala, jak na to zareagovala, co udělala v sobě blbě, že se chová takto zcestně. Pochopit samozřejmě neznamená souhlasit. Jde o to nehodnotit (typu že máma je zákeřná svině), nedělat rozhodnutí (nebudu s ní mluvit, uzavřu sebe a budu ledová královna), ale najít řetězec událostí a reakcí, který ji dovedl až tam. Spolu, nebo za pomoci někoho. Třeba tím, že srovnáš sebe, srovnáš i jí.