Vzpomínky na tvořivost minulosti. - Diskuze a zkušenosti

Alffie » Sosna zvlčelý Taky věřím, že to půjde, zkusím a uvidím. Třeba sem pak hodím nové téma, kde bude porovnání kresby v roce 2009 a nyní

Sosna zvlčelý » Alffie Hele, i kdyby to nešlo, tak se mi líbí to nadšení, co z Tebe čiší. Prostě i kdyby to nešlo, tak ten pokus za to stál, že?
Ale vono to půjde. Pro radost.

Alffie » Sosna zvlčelý Děkuji Sosno za příspěvek, tvoje slova mě začínají inspirovat. Malířský stojan je u rodičů na chalupě, kreslířské potřeby ve sklepě.

Tvůj příspěvek má hloubku, i ten příklad s těmi jablky je přesný. Je pravda, že naposledy jsem chtěl malovat přítelkyni, před rokem. Udělal jsem obrys siluety a od té doby na to nesáhl, ani netuším, jestli nebyl čas či proč, ale nyní opravdu přemýšlím, že ty kreslířské potřeby a barvy vytáhnu ze sklepa a opráším.

Sosna zvlčelý » Alffie Hele, nevím, jestli to tak funguje všem, ale možná by bylo zajímavé to znovu zkusit. Někdy člověk udělá významné pokroky právě tehdy, když to dlouhou dobu nedělá.
Já třeba tvořivý nejsem, ale porovnávám to právě s astrologií. Začal jsem s tím v 16 letech a pral do sebe informace. Asi jsem se zahltil a mozek to neuměl zpracovat, takže jsem už za dva roky začal přešlapovat na místě. Sice jsem stále vstřebával informace, ale neuměl jsem je propojit. Nechápal jsem souvislosti, stagnace. A pak jsem minimálně rok nespočítal žádný radix. A najednou po návratu k astrologii v 19 letech jsem zjistil, že to nějak samovolně dozrálo, že věci, které jsem dřív nedokázal aplikovat, si sedly.
V období cca 25-30 let jsem měl velkou pauzu, kdy jsem zkrátka měl jiné zájmy a aktivity (plynoucí však opět i ze zahlcení). To už jsem nepředpokládal, že se k astrologii ještě vrátím. A vida, opět ten samý efekt. I bez cvičení opět mnohé dozrálo. Nepochopitelné bylo náhle jasné.

Možná bys byl překvapen, co v Tobě za tu dobu dozrálo. První pokusy přestát, než zase získáš lehkost ruky a pevnou linku, ono to nejde zas úplně samo, jak jsem psal výše, ale pak kdo ví, nad čím vším bys sám zůstal v úžasu. Člověk totiž zraje někdy i tím, že to odloží k ledu. Zimní jablka taky potřebují dozrát ve sklepě.
Ale musí to člověk dělat pro sebe. Dokud ho to baví, dokud ho to povznáší. A bude-li jeho radost z tvorby vyzařovat i do okolí nejen z něho, ale i z jeho výtvorů, pak to má ten společenský přesah. Pak se tím dá třeba i živit. Ale smysl to má i (hlavně) tehdy, když z toho má člověk radost sám. Když to dělá pro radost.

Takže kde máš kreslířské potřeby? A kde plátno, paletu a barvy?