Zitto
» Renor
Mé srdce pro tebe nebezpečně silně bije lásku žije a tvé tváře hoří od mých žhavých dlaní zdi mozků a těl se boří krásné tonutí v tvém objetí ztrácím JÁ vzájemně něžně a jemně trhám aby kvetla navěky Lásko moje
Renor
A já potají pod hvězdou naší vezmu ruku tvou a přitisknu ji na svoji duši. Pak ty vezmeš tu mou a já se tak něžně tvého srdce dotknu. Slyším jak bije, snad pro mě? V tvém objetí náhle jako ovečka zkrotnu a vezmu tvé ruce, teď obě, aby ses dotkl moji tváře. Cítíš jak hoří mi? Jak vychází z ní velká záře? Chtěla bych jen říct ti: Lásko moje...
WOAM
Necháme to tématicky stejné, jen si obměním denní dobu:
TROUFALČE
Padáčky nahých ztroskotanců nechals´ mi zavanout větrem do očí a já, oslepená... padám. Tvář mi orámuje hříva matky Země a tajný dech léta mne pošimrá na spáncích. Náušnice, co vykouzlils´ mi z borůvčí... Ztrácíš se, troufalče, v bludištích skrání a rozsíváš kolem mne mé vlastní zlato.
Zapleť mi ze sluneční záře cop... ...pramínek vlasů, sluneční žár, stéblo trávy... Je skutečně tak složité hledat to, v čem se topíš...? Hedvábný poutníčku mého těla, píšeš mi na víčka plátkem z kopretiny o vůni snů, motýlí křídla mi vplétáš do vlasů a šeptáš: „Uleť mi, když to dokážeš...!“ A paks´ mi ústa přikoval k zemi. ... ....ach, Troufalče...