Proč narážíme na tyrany


15.03.2017 - 13:42
(Rak) Loreena Mckennitt
Proč narážíme na tyrany
:17:

Existují laskaví a vlídní lidé žijící podle všech zásad morálky, kteří nikdy nikomu neprovedli nic špatného, přesto však jejich život není šťastný. Příliš často v něm narážejí na tyrany, kteří je využívají pro své cíle a jejich život ničí.

Co je příčinou? Odpověď najdeme v moudrém příběhu…

Přišla žena k Bohu, aby mu položila jednu jedinou otázku:

— Řekni mi, Pane, proč i když se snažím žít podle svého nejlepšího svědomí a zákonů, nikomu neubližuji, ke všem jsem laskavá a přívětivá a usilovně pracuji, nemám žádné štěstí?

— A co ty sama si o tom myslíš? – zeptal se jí Bůh.

—Že je to kvůli mámě. Měla jsem opravdu krutou matku. Nikdy mě nelaskala, nikdy mě nepochválila, nepovzbudila a nepodpořila, věčně mě jen kritizovala, urážela, ponižovala a nadávala mi. Nikdy jsem se jí s ničím nemohla svěřit, jenom se mi vysmívala a má dětská tajemství vykládala každému, doplněná ironickými poznámkami. Ubližovala mi a zahnala mě do tak kruté a přísné klece příkazů a nařízení, že jsem v ní sotva dýchala. Omezovala mou svobodu a neumožnila mi projevit vlastní vůli. Vnucovala mi svá pravidla a všechno mi zakazovala. I plakat jsem měla zakázáno!

— Pokoušela ses s tím vším něco dělat? – se zájmem se ptal Bůh.

—Snažila jsem se, opravdu hodně jsem se snažila, ale teď si myslím, že to všechno bylo marné — odpověděla smutně žena. –Stále jsem se pokoušela mámě dokázat, že hodně umím. Výborně jsem se učila, hodně jsem pracovala, byla jsem svědomitá, pomáhala jsem lidem, ze všech sil jsem se snažila být hodná holčička, aby mě máma ocenila, aby řekla, že jsem dobrá, že je na mě pyšná.

— A podařilo se ti to?

— Ne. Uběhlo mnoho let, ale nezměnilo se nic. Stejně jako dřív je se mnou nespokojená, stále se jen snaží nějak mě zasáhnout, ponížit, vyvést z míry. Je pořád stejná. A její slova a skutky mě zraňují stejně bolestně jako dřív.

— To znamená, že i ty jsi stejná jako dřív — vysvětloval Bůh. – Jakou jsi byla, takovou jsi zůstala. Jsi Oběť. A kde je Oběť, tam se určitě objeví také Tyran. Tuhle roli v tvém životě se uvolila sehrávat tvá matka.

— Ale já přece už nejsem dítě! Jsem dospělá! – namítla zjevně dotčená žena. – A proč mám teď v životě Tyranů ještě víc? Chová se tak ke mně každý, koho to jen napadne: matka, šéf i kolegové v práci!

— Protože stále nechceš přijmout odpovědnost, hledáš viníky, zlobíš se na matku a na mě za to, že jsme tě stvořili slabou. Ale my se nijak neprotivíme – jen se staň silnou!

— Ale já už jsem jiná, prožila jsem půl života, porodila děti, změnila jsem se a dosáhla jistých úspěchů!

— Ne ne, nic se nezměnilo! A všechny ty tvé úspěchy nemají žádnou cenu, protože nepocházejí z čistých úmyslů.

— A z jakých tedy? – uraženě vykřikla zcela ohromená žena.

—Z pýchy. Matka tě ponižovala a tys toužila ukázat jí, že jsi lepší než ona. Kritizovala tě a ty jsi jí chtěla dokázat, že taková nejsi. Necítíš se šťastná, protože tvůj konečný cíl byl zjevně nedostižný. Ty ses nechtěla změnit sama, přála sis, aby se změnila matka.

— Možná máš pravdu — řekla po chvíli přemýšlení žena. – Asi to tak je. Stejně ale nechápu to hlavní: proč se mnou tak zacházela? Za co? Co jsem jí udělala?

— Nic. A v tom to je, že jsi nic neudělala. Nejspíš od tebe čekávala něco zvláštního.

— A co?

— Tak pojď, zeptáme se její Duše! – navrhl Bůh a luskl prsty. Okamžitě se vedle něj zjevil obraz matky, vypadala stejně jako živá, ale obraz byl napůl průzračný. Bůh jí řekl:

— Buď zdráva, Duše. Přišla ke mně tvá dcera. A ptá se: proč jsi ji vychovávala tak, jak jsi ji vychovávala? Cos jí chtěla dát?

— Chtěla jsem jí dát sílu. Byla tak slabá, tak nepřizpůsobivá, neuměla se vůbec hájit. Chtěla jsem, aby se ode mě naučila hájit své hranice, svůj osobní prostor. Chtěla jsem, aby se zocelila, aby si dovolila být tvrdá, když je to třeba, aby se naučila říkat NE a prosazovat své zájmy. Ale dodnes nevidím žádný výsledek. Musím to zkoušet znovu. Je to to jediné, co jí chci předat, aby to ona mohla své dceři a ta zas té své. Aby v našem rodu nikdy nebyly Oběti.

— A nemáš strach, že tě za to bude nenávidět?

— Usiluji o to. Protože když si dovolí nenávidět, naučí se i milovat. Zatím však umí jen litovat. Sebe i jiné, stejně slabé, jako je ona sama. Plýtvá na to všechnu svou životní sílu. Nedovolí si ani postěžovat, hromadí v sobě nevyplakané slzy, a tím je ještě slabší. Co pak předá jako dědictví svým dcerám?

—Co od ní čekáš?

—Čekám, až v odpověď na moje útoky pevně řekne: «Dost už, mami!». Čekám, až dospěje. Až se jí Tyrani budou vyhýbat, protože budou respektovat její hranice. Až si konečně budu moci odpočinout a být maminkou. Prostě jen maminkou…

Stránka: 2 1
Řazení:
18.03.2017 - 15:58 | Filtr
(Beran) Háňa*
Nemyslím, že na ně narážíme.
Myslím, že je potkáváme, pokud zrovna potřebujeme absolvovat nějaký "životní kurs".
Jsou naši učitelé - stejně jako kdokoli jiný, kdo nám "přijde do cesty" v pravý čas - když si máme něco důležitého osvojit, vyzkoušet, prožít ...
18.03.2017 - 13:11 | Filtr
(Býk) Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele silentium, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Proč narážíme?...na kohokoli ...protože nežijeme ve vakuu.

Cituji: "..ke všem jsem laskavá a přívětivá a usilovně pracuji...a... nemám žádné štěstí...Tak proč to všechno dělám? Proč nedělám něco, co mě těší? Proč hledáme (zde například) tyrana, co může za něco, co jsme si podělali sami? Proč čekáme, že nějaký bůh, psychiatr, konstelační mudrc nalinkuje naši cestu...je to proto, že jsme jen líní překonávat překážky? Vždyť GPS ví cestu. :63:

Lidé (řekl bych pro přesnost - naprostá většina) kolem nejsou tyrani, mají svoji cestu, své sebevědomí, svoji lenost, svoji energii...a my máme to samé, jen máme různá množství toho seběvědomí, lenosti, energie a to nás v proudu času umisťuje " na pozice ", neberme si jednání druhých osobně (jedna z moudrých dohod)...je to ale velmi složité a nikdy se to nejde naučit...jen si na to občas, při nějaké "hezké" depce :42: :47: :43: vzpomenout.
:27:
18.03.2017 - 01:48 | Filtr
(Rak) Loreena Mckennitt » Lahodny poeta
:62: :79: :6: :83:
18.03.2017 - 01:03 | Filtr
(Lev) Lahodny poeta
Když narážíme na tyrany…
Bez obrany, bez ochrany
Narážíme na své rány…
Jak z jedné i druhé strany…
Chceme-li ty rány zhojit…
Cesta je si tímhle projít…
V druhých sebe uspokojit…
Vzájemně své síly spojit…
:68:
16.03.2017 - 15:07 | Filtr
(Rak) Loreena Mckennitt » .
:62: :79: pre mna si vzor :15:
15.03.2017 - 23:16 | Filtr
(Panna) Arezet » Loreena Mckennitt
dík za ty slova :68: právě,že mě nejvíc ničí,že sama mužu nasobě sebevíc pracovat,ale aby to mělo opravdu nějaký smysl a rozsah,tak by to měl dělat každý,ano nimrat se v tom bolavý a jít do sebe než házet špínu na druhé a sám si říkat já jsem mistr světa a dokonalý.

Někdy si říkám,kdybych se tak mohla odstřihnout od rodiny,ale cítím že když to udělám,že mě to zabije...
15.03.2017 - 23:09 | Filtr
(Rak) Loreena Mckennitt » Arezet
chapem, ako ti je.. tiez som citliva (az prilis).. ale uz som sa naucila, ze zo vsetkeho, co sa deje, sa treba minimalne ponaucit, a spravit, co sa da (a tiez velmi dobre viem, ze niekedy sa toho vela spravit neda; aspon nie vo fyzickom svete).. prostredie, z ktoreho pochadzas poznam velmi dobre (hoci bez alkoholu), takze ti rozumiem, co prezivas.. :17:
15.03.2017 - 22:46 | Filtr
(Panna) Arezet
Upřímě,tomuhle já opravdu nevěřím, mám otce tyrana od dětství jsem semu postavila řekla,co dělá svým chováním a dělám to dote´d, o nje šílený cholerik ač je nemocný a je dlouho doma a by lschopný jen jít na pivo půl kilometru po naší vsi.Nikdy jsme si ho nevážila od takových 11 let k němu cítím hrozný odpor.
Vlastně ho miluji,je to můj otec,ale hrozně ho nenávidím.
Jelikož ,když mu řeknu jemně že se chová špatně neohleduplně,tak začne hned řvát.Nerespektuje mojí matku a mě částečně,jelikož ač nenávidím hádky a agresy,tak si nemůžu pomoct,když se někde děje nespravedlivost.
Ale nebaví mě věčně mu mluvit do toho jak se chovat,je dospělý a měl by to vědět snad sám,přitom je to dobrý člověk,jen je vzteklý z nemoci a že nemůže nic dělat a tu zlost si vybíjí na nás a nejvíc na mé matce:třeba nedávno přestal jíst vše co ona vaří,prý začla jinak vařit a je vše hnusné, nebo mamka řekne,že jí něco vadí a on to dělá naschvál mi příjde, vím že s ní manipuloval od mýho dětství viděla jsem to a dokonce jí to pak i řekla,že na ní hraje někdy habaďůru.
Stydím se za něho,že sousedy bere jak rodinu a je k ním štědrý a mé mámě nekoupí ani dárek k narozeninám a dokonce se stalo,že jí ani nepopřál.
Mě nikdy nepochválil,neřekl že mě má rád, vlastně je mi odporný i kdyby mě teď objal.Často utíkám z jeho dosahu je tak negativistický, jen nadává,hlavně na ženy a nejhorší jeh oslova co mi kdy řekl,když jsem s ním v něčem nesouhlasila,že jsem stejná jako moje matka a já na to: to jsme ráda že to říkáš,ona je mým vzorm totiž a čuměl no.

Má matka je dobrý člověk,jemný citlivý,harmonický,nechce se hádta, jsme si podobné,ale jen ona si neumí dupnout neb osnad j íto za t oani nestojí,ale vidím že trpí,když nejsem u rodičů....příjde mi že se otecchová paranoidně občas, říkala jsme mamce ať se odstěhuje,ale je problém s tím,že splácí střechu,nic nenašetří..prostě takové vězení, jo dá se to brát hmm tak vybrala si muže a já přišla hned na svět cose znali, svým dílem i chápu,že jsem tím proč spolu jsou a cítím,že m ito oba dávají svým spůsobem za vinu, vinu za to,že nebyli oni opatrní.


Pardon,nějak to ve mě te´d vězelo a jak jsem si přečetla tohle všechno,tak to ve mě totálně explodovalo.


Asi jako ten optimismus, 2 roky jsem byla optimistou,všechn ošpatné jsme prostě brala jak je a brala všee,že se děje k mému dobru,musím říct že s tímhle vším je konec,stalo se pár věcí,který mě dostali na takový dno a já se vyčerpávala vsugerováváním a hrání si na optimismus.

Jsem ohledupný člověk,který rád pomáhá a přemýšlí jak svět udělat lepším,tak aby bylo méně utrpení a násilí,cítím poslední dobou že nikdo nedokáže svět spasit,můžem natočit milion filmů ,složit milion písní,cokoliv,hlavně m ipříjde že je svět horší a horší,co svět lidské bytosti,je to te´d jen velká honba za egem,ač se učíme díky různým knihám blogům jak se mít rádi,tak mám pocit,že nám chybí ten střed,bu´d se lidi nemají rádi a ubližují si či ubližují druhým a nebo jsou lhostejní,přece mám své bolesti a problémů dost,nač se poslouchat a pomáhat druhým.

Vím,že z tohoco jsme teď napsala jde hromadu bolesti,ano jde,vidět každý den ty hnusy jak v rodině,tak mezi přáteli,cizími lidmi,na ulici....jako bych ztratila smysl života..... :24: a čím víc hnusu vidím tím víc si přeji brzy odejít a nevidět to.

Nejsem dokonalá a nespolkla jsem moudrost světa, je njsem citlivá a vnímám svět a lidi v něm....řekl by mi někdo jak se z toho nezblánit?Prošel jste někdo něčím podobným?Podobnými myšlenkami?

Dobrou noc všichni a pardon za ten výlet,asi mám životní krizi a mám pocit,že to kolem mě nikdo nevnímá a jediná možnost jak to ze sebe dost je taky a vím,že spousta z vás má dobré názory a kolikrát mi fakt pomůžou. :1:
15.03.2017 - 22:44 | Filtr
(Rak) Loreena Mckennitt » Áta22
myslim, ze ju tam autor zakomponoval preto, aby sa citatel dozvedel, ako take blbe zaobchadzanie z detstva konstruktivne vyuzit.. :1: :17:
15.03.2017 - 22:41 | Filtr
(Rak) Áta22 » Loreena Mckennitt
jasně, že rozumím pointě; člověk se musí postavit sám za sebe a žít si svůj život; vzepřít se překážkám, společenským kodexům atp.; jen tu matku nechápu.
15.03.2017 - 22:33 | Filtr
(Rak) Loreena Mckennitt » Áta22
ja sa nezlobim, vkus je subjektivna zalezitost :3: a co si kto vezme z pribehu, tiez..
15.03.2017 - 22:32 | Filtr
(Rak) Loreena Mckennitt » Mici Angóra
:75: az teraz citam tuto reakciu, sme odoslali v jednej minute, tak som prehliadla :4:

klobuk dole pred mamkou :15:
15.03.2017 - 22:21 | Filtr
(Rak) Áta22
Nezlobte se, ale mně se ten příběh nelíbí. "Chtěla jsem, aby se zocelila, aby si dovolila být tvrdá, když je to třeba, aby se naučila říkat NE a prosazovat své zájmy. Ale dodnes nevidím žádný výsledek. Musím to zkoušet znovu. Je to to jediné, co jí chci předat, aby to ona mohla své dceři a ta zas té své. Aby v našem rodu nikdy nebyly Oběti. atd."

Takže matka byla celý život pravděpodobně nešťastnice a oběť?; selhala v uvědomění si svého já, nedokázala najít hranice a říci NE, nedokázala se tomu postavit, a proto dceru nepochválila, nepovzbudila, nepodpořila její sebevědomí, sebedůvěru, talent a neřekla jí, že je dokonalá a úžasná a zdeptala/zničila ji stejně, jako bylo naloženo s ní?
15.03.2017 - 16:41 | Filtr
(Rak) Loreena Mckennitt » musiúa
:1: myslela som to tak, ze kym budu jednotlivci v stereotypoch, ostane aj spolocnost - ako mnozina jednotlivcov - taka, aka je.. myslim, ze viem, co chces povedat - ze zmena spolocnosti je mission impossible :61: a chapem preco - podla toho, ze to nikdy (?) nebolo v poriadku, to vyzera, ze tak skoro ani nebude.. ale stale plati, ze clovek si v prvom rade sam vytvara, to co sa mu deje.. uz to len implantovat do kolektivnej mysle.. :61:

dakujem ti :1: :17:
15.03.2017 - 16:30 | Filtr
(Rak) Loreena Mckennitt » musiúa
ked uz, tak mozno by som to "vztiahla" na nasu synastriu.. :4: musim sa nam pozret na merkury :61:
15.03.2017 - 16:28 | Filtr
(Rak) Loreena Mckennitt » musiúa
:1: ja o boji ani nepisem; pisem, naopak, o sebaprijati.. a z toho vzide nova realita.. asi si nerozumieme, nevadi :17:
15.03.2017 - 16:28 | Filtr
(Panna) Mici Angóra » Loreena Mckennitt
Je to opravdu hodně o výchově z rodiny.

Byl jednou jeden vedoucí dílny, který měl ve zvyku předkloněné zaměstnankyně/ zaměstnankyně stojící na schůdkách apod. plácnout přes prdel, kdykoli šel kolem. Většina pipin se zapýřila "ale pane vedoucí", jiným to nebylo příjemné, ale bály se ozvat. Moji matku pleskl jenom jednou a obratem chytil od ní obří facku. Nemohl tomu uvěřit, ale nevyhodil ji a pak ji obcházel obloukem. Možná měla pověst netýkavky, ale taky pokoj. A to se bavíme o hlubokém socialismu. Mě tahle osoba vychovávala a já jsem na to hrdá. :17:
15.03.2017 - 16:26 | Filtr
(Rak) Loreena Mckennitt » musiúa
budem teraz doverna a trochu to doplnim :4: tiez mam za sebou skusenost ako osoba z pribehu, len tu neslo o matku.. samozrejme, ze sa tazko nadobuda sebaucta, ked ti prva autorita od narodenia vtlka do hlavy, ze stojis za.. ale zmenila som postoj k sebe a co sa stalo? zmenil sa tyran? samozrejme, ze NIE! akurat presunul svoje posobisko, lebo zistil, ze u mna uz neuspeje.. toto sa mysli vyrokom: "ak zmenis seba, zmenis cely svet".. ludia totiz na obete reaguju podla signalov, ktore vysielaju.. nic viac, nic menej.. :17:
15.03.2017 - 16:21 | Filtr
(Rak) Loreena Mckennitt » Mici Angóra
:61: ti ma napadli ako druhi :61: :61: :61:
15.03.2017 - 16:20 | Filtr
(Panna) Mici Angóra » Loreena Mckennitt
Souhlasím a navíc nelze pomíjet ty, kterým to dělalo dobře :4:
15.03.2017 - 16:17 | Filtr
(Rak) Loreena Mckennitt » musiúa
je to dost, samozrejme.. ale zober si to od pripadu k pripadu - myslis, ze to, co pise boen sa dialo kazdej? ak niekto vyzaruje respekt, nemyslim, ze by si nanho tie "pokrcene obleky" dovolovali..
15.03.2017 - 16:15 | Filtr
(Rak) Loreena Mckennitt » dawsoo
:1: :17:
15.03.2017 - 16:13 | Filtr
(Rak) Loreena Mckennitt » musiúa
samozrejme, ze to tak nefunguje, preto pisem, ze to je na dlho.. keby bolo keby.. ale mozno raz bude - ked sa bude spolocnosti viac chciet ako nechciet.. :17:

15.03.2017 - 16:11 | Filtr
(Býk) dawsoo » Loreena Mckennitt
:15: mě se to také moc líbí,škoda že jsem to zaregistroval až takhle později :15: :74:
15.03.2017 - 16:10 | Filtr
(Rak) Loreena Mckennitt » player
:61: to poznam, tiez zijem s ohnom (taky strelec :4:), co ma navyse dominantny ohen :75: :79:
Příspěvky: 45-21 20-1
« předchozí  další » »|
Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2024
Lunární kalendář
Luna ve Vodnář Vodnáři
ukázat kalendář »