Představy můžou zahubit naše vztahy - Diskuze a zkušenosti

Háňa* » Elizabeth Crevel Tak to pak jo - ano, každý má svoji teorii o tom, co je pravda

Elizabeth Crevel » Háňa* Jo vsak nerikam ze to je urcite pravda.. Ta je pro kazdeho jina... Jen ze tomu verim

Háňa* » Elizabeth Crevel Název věda vychází ze slova VĚDĚT.
A právě proto, že psychika lidí je velmi individuální a naprosto neodpovídá nějakému mustru a+b=c, vlastně to ani věda není, páč neVÍ - jen se domnívá.
Domnívání vzniká na základě dojmů a ty má každý jiné.
Proto má také psychologie spoustu směrů a "odrůd", zatímco fyzika je jen jedna.
Proto, že v psychologii nic není jednoznačné.

Takže záleží jen na tom, která teorie se komu víc líbí, a k té se přikloní, vezme ji za svou a věří jí. Nic to ale nevypovídá o tom, co je PRAVDA.

Háňa* » Pietra di Luna
Jo, to bylo ono - věci se dějí bez tlaků a snah

Háňa* » Pietra di Luna Ne, tak jsem to nemyslela, že by něměli nic dělat, samozřejmě. To "jen být" je tady často chápáno i vykládáno extrémně, ale za to já nemůžu - mnou ne .

JEN BÝT pro mě neznamená nic nedělat, jen čumět do mraků a volně dýchat, než zetleju
Jen nepodléhat chtění, na ničem křečovitě nelpět a na nic násilím netlačit .... prostě akceptovat, že děje, co se dějí, občas nejsou v souladu s tím, co zrovna chce můj mozek. A při tom věřit, že je to tak v pořádku, protože vesmír ví, co dělá. Všechno má svůj důvod a souvislosti, do kterých náš mozek často nevidí - udělat v klidu kroky, které TEĎ udělat můžu, ale neprat se s ničím a netlačit to jinam, než to je. Vědět, že je to tam, kde to být má a že i když jsem z toho teď vyhozená z rovnováhy, našvaná nebo smutná, jednou pochopím, proč to tak muselo být.

Občas se ti určitě už stalo, že jsi byla smutná, že se něco nepovedlo, nevyšlo, podělalo, ale potom jsi zpětně, po nějakém čase, zjistila, že to vlastně bylo dobře, protože ... něco ... někam tě to přivedlo, někoho jsi potkala, prostě se po čase stala nějaká "náááhoda" .
A najednou to do sebe zapadalo, proč se před časem stalo to tehdy nepříjemné, ta "smůla", co jsi měla - proč to tak vlastně muselo být - najednou to má logiku, posloupnost a hlavně, to, co před tím byla nepříjemnost, vnímáš teď jako štěstí. "Kdyby mě tehdy nevyhodili z práce a já se nemusela odstěhovat do Kotěhůlek kvůli nové, nepotkala bych Pepu" ... např.
Tak tak nějak jsem to myslela. Formulovat tyhle věci je dost psycho
Prostě chtění a lpění děje spíš deformují a brzdí, než co jiného.

Najdise.cz » Háňa* Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jinak ten tvůj příspěvek, jak se mi teď rozležel, ve mně probudil pocit, který jsem měla před pár lety, když jsem chodila sem na Najdise a byla vnitřně taková vyladěná, nechávala jsem věci plynout a tenkrát jsem potkala muže, se kterým jsem měla prozatím ten nejlepší vztah. A mám pocit, že to bylo proto, že jsem plynula s proudem, bez nějakých snah a přemítání...

Jo, to bylo fajn.

Děkuju

Najdise.cz » Háňa* Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nevím, jestli ti rozumím....Jak tě tak čtu, tak mě napadá, že už samotný vztah sám o sobě vyžaduje nějaké dělání. Respketive - dovedu si představit, že by se potkali dva lidé, kterým by spolu bylo dobře. Ale kdyby se rozhodli jen být a nic nedělat,t ak by se vlastně ani nemohli dál potkávat a ten vztah vytvářet. už jenom naplánování toho, že se uvidí v tolik a tolik tam a tam a budou dělat to a to, je nějaký akt. Jak by spolu jinak mohli být?

Nebo máš na mysli, že už to samotné setkání dvou lidí vlastně dává vzniknout vztahu? ale co pak?

player » Háňa* Protože je k tomu předurčen. Ostatní živočišné druhy jen touží se najíst a rozmnožit.

Tím je člověk člověkem , že se něčemu věnuje.

Háňa* » Pietra di Luna .... nepotřebovali by vztah, věnovali by se jiným věcem, než je rodina a partnerský život....

Vždyť to tak je, nikdo to, co se tady nazývý vztahem, nepotřebuje. Může se věnovat jiným věcem.
Nebo, ještě líp, nemusí se věnovat ničemu, může všeho prostě být "jen" součástí.
Proč by měl člověk něčemu SE VĚNOVAT - se darovat - se odevdávat ?

Problém je, že si lidé vypředstavují ideální vztah, potom někoho klofnou a když už mají "kus", začnou se snažit - přetvářet, budovat vztah, budovat harmonii, .... dokonce často i dělat kompromisy, aby harmonie vznikla - aby ji vyrobili.
Čili jedou úplně obráceně a diví se, že to nefunguje, že jim v tom není dobře.

Vztah je přece to první. Nevzniká po nějaké lopotě, on už je. Jen o tom ti lidé neví, že jsou spolu v nějaké souvztažnosti, že spolu ladí, dokud se nepotkají.
V okamžiku, kdy se potkají, je hotovo, nemají potřebu něco vyrábět, přetvářet, budovat, ... Co ladí, to je přece v pořádku tak, jak to je - víc, než harmonie, být nemůže ....
Tohle je vztah. To první je jen snaha o výrobu nějaké iluze

Háňa* » Sosna zvlčelý Hlásím se do klubu - taky to z nadpisu neznám