Ztrácíš se mi za mlhou hustou.Mé oči zalité slzami přestat plakat nemohou.Viním vším jen sebe.Proč jen svou zbabělostí ztratila jsem právě tebe?Teď již mi nezní tvůj hlas v hlavě,v mém srdci hluboko zakotven je.Již nezmizíš mi z mých myšlenek.A že se stále směji navenek?Uvnitř pláču. --------------Až tvé srdce začne pukat na tisíce kouskůa tvé oči budou slzami zalité,až tvá duše připomínat bude jednu velkou troskua tvé skutky se stanou lidmi prokleté,pak nesmíš ztratit víru v sobě ukrytou,jenž pouze dřímala ve vyprahlé duši tvojí.Musíš věřit, že někde na konci světa o tvé srdce kdosi stojí...----------Ta květina, jež jsi mi daroval, zvadla.Byla ve váze, která se rozbila, ze stolu spadla.Voda, jež květině život dávalase na podlahu rozlila.Ta krása jen tak na suchu ležela,dýchat nemohla.Po zbytku vody se na zemi sápala.Nic platné-pomalu zemřela.Je smutné vidět krásu umírat.Celé dny jsem u ni seděla a mohla pomoci!Jen jsem prostě nechtěla.Proč jsi ji vůbec trhal?
Najdise.cz
» ZittoSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
..a ty květiny pak dlouhé hodiny červenají se, ač Tys nevinný...