vysoce citlivá osoba - Diskuze a zkušenosti

dan162 » Buddha/2 Ano, jsem.

Buddha/2 » .

Buddha/2 » dan162 Ty jsi ale komplikátor
Si připadám jakobych popisoval kolo a Ty už vymýšlíš trasy kam pojedeš

Najdise.cz » Buddha/2 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
To je moc hezky napsané! Díky

dan162 » Buddha/2 To nevím. Klidný princ je ten, který s drakem klábosí. Jakmile ale má zálusk na princeznu, už musí místo klábosení nebo třeba pěstování lelků mít ochotu zabíjet draka, kterou předtím neměl. A neprožitá emoce mu nastane, když strach bude "řešit" navozením pocitu hrdiny, hned, jakmile pocítí strach z draka. Není podstatné, zda setne draka, nebo říká "Já se nebójim, já se nebójim, já se nebóoooo" a zdrhne, ten strach neproběhne až do závěrečného ztracení se jako bolest, když se praštíme do ruky.

Buddha/2 » dan162 Jejda, na mě příliš abstrakcí

No dobře, tak necháme válečníky být. Co třeba princ a drak ? Bylo by to jasnější ?

dan162 » Buddha/2 Aha, dvě polohy, a nelze být jen v jedné, díky.

Problém mi dělá cíl, protože mám schopnost dosahovat cílů. Když nějaký mám, tak i tehdy lze přijmout situaci s tygrem (nemít strach z žádné varianty včetně sežrání), ale cíl stejně si vynutí zvolit jinou cestu než kolem tygra. Když cíl nemám, tak můj cíl/smysl může být mimo mne, intuice mi řekne, zda se nechat sežrat nebo ne a nebo půjdu pralesem nazdařbůh, sežrání je pak loterie.

U válčení: Když válčím, tak jsem válečník, který má nějakou ambici, cíl, nejsem ochoten a ani schopen přijmout a srovnat se s aktuální (válečnou) situací. Ale nechci být válečník. Proti sobě už vůbec ne.

Buddha/2 » dan162 No jasně. Nejde něco emotivně prožívat a současně být v klidu. Je to "buď a nebo", není nic mezi tím. To že je něco mezi je klamný dojem - může se totiž stát, že se ty dvě polohy rychle střídají a zvenku se pak při zběžném pohledu nic neděje.

Jo, tomu rozumím. Ale zase je to o dvou polohách. Nemůžeš se striktně zuby nehty držet jen v jedné - to by znamenalo že nereaguješ na situaci, ale držíš se nějakého dogmatu - třeba jen proto, že máš s válčením špatnou zkušenost. Ale za některé věci prostě musíš bojovat (jde o to poznat ty, které Ti za to stojí )

dan162 » Buddha/2 Takže přijímáš, že tygr tě může sežrat stejně jako možnost, že projdeš kolem bez úhony, možná jsi zvědavý, ale je tam nějaká emoce ? Z mého pohledu je klid neexistence emoce, rozumím tomu dobře ?

Tlačenému "klidu" rozumím, protože se stresem jsem donedávna rok válčil - teď stojím a hledám, jak přijmout situaci jak je, neválčit.

Buddha/2 » dan162 Neé. Klid je klid sám o sobě. Tlačený klid = press/stress .

Možná neměl. Těžko říct. To by se poznalo až podle kalhot, kdyby tygr přišel

dan162 » Buddha/2 A bojíš se toho tygra, když tak špacíruješ kolem něj ? Klid může být tlačený rozhodnutím jako potlačený strach, můžeš kolem projít s hnědými kalhotami a přitom donutit tělo udělat všechny kroky. Druhá varianta je, že přijímáš možnost, že tě sežere a emoce v tobě ani nevznikne, tedy nemůže být prožita, neexistuje.

Vzpomínám jak jeden kluk mi vyprávěl, že si chtěl zblízka vyfotit tygra, tak v rezervaci tajně vylezl na strom a čekal. Vyprávěl mi to když přijel domů, že tehdy tygr nepřišel. Strach určitě neměl, protože říkal, že kdyby přišel, tak že by tygra ze stromu skopnul, teda hned jak by udělal kýžený snímek.

Buddha/2 » dan162 Aha. Takže takhle můžu chápat emoci jako tygra, před kterým jsem ze strachu utekl na strom (někdo by tomu řekl racionální rozhodnutí, ale to sem netahejme )
Tak zkusím já. Podle mého výkladu by neprožitá emoce byla, kdybys v klidu prošel kolem tygra. Bez toho aby ses ho bál a emoce strachu tě nutily dělat artistické výkony .

Ono viset na stromě taky nejde donekonečna a tygr třeba zrovna nikam nepospíchá ...

dan162 » Buddha/2 Mám tajnou naději, že většinu z toho, co nesrozumitelně napíšu, umíš vysvětlit, a ty na mne takhle ! Zase jedna iluze v tahu

Souhlasím, když je něco vymyšlené/nalezené čerstvě, tak to klidně může při druhém pohledu podlehnout rychlé zkáze.

K věci : citlivost jako něco, co stojí za řeč (jinak by se o ní nemluvilo), musí být nad průměrná. Vyšší než běžná. Jestli se ti nelíbí spojení citlivosti a emoce, tak si myslím, že citlivost se projevuje (především u lidí s nějakými problémy) hlavně v emocích. A neprožitou emocí rozumím emoci, která sotva začne, tak skončí nebo nedozní, protože je ustřižena, utlumena, zaplašena, přehlušena, odmítnuta.

Buddha/2 » dan162 Tohle bys měl vysvětlit. Alespoň pro opice jako já, které nechápou citlivost jako schopnost nadprůměrné emoce a už vůbec ne co to je neprožitá emoce . Dík.

Jestli se to tedy za týden nezměnilo