svázaná - Diskuze a zkušenosti

Než přikročím k samotnému uveřejnění své slátaniny,předem bych se chtěla omluvit za několik věcí: 1) stále to samé téma. (prostě je to pořád ten samý cit dokola) 2) můj velmi volný verš, který ještě nebyl vynalezen, tudíž bych ho ráda pojmenovala po sobě s popiskou "vždycky se to někde rýmuje, jen se občas musí trochu hledat, čímž se čtení básně stává napínavé skoro jako bojová hra" Děkuji, teď už to sem můžu hodit a ukamenujte mě. Můj mozek zdá se být odpojen, neschopen žádné aktivity.V žaludku rojí se motýli,marně hledají sladké květy.Na nohou zatěžko mi stát, hrozí, že podlomí se v okamžení.Oči přivřené, jsem jako v mlze,chci se vzdát krásnému pokušení.Na tohle všechno netřeba setkání,postačí letmá myšlenka na Vás.Hormony bouří, krev začne vřít, tahle láska je smutně jednostranná,pro děvče ledové rána pod pás.Byly mi cizí podobné stavy,zasněný pohled a omamná slabost,teď měřím život na dny, kdy Vás vídám,zproštěna rozumu, nahá až na kost.Drobné denní starosti smete Váš pohled do hlubin zapomnění.Zachytím-li snad úsměv z rtů Vašich,upadám do stavu vytržení.Ty tam jsou všechny mé špatné vlastnosti.Byla jsem sobec, líná a mazaná,z toho už nezbylo vůbec nic,má osobnost láskou jest svázaná.Byl jste to vy? Ne, já vím, že ne.Vy o mých citech nemáte tušení.To Venuše vázala moje provazy,s úsměvem vrhla mě v milostné vězení.Vzpínám se, křičím o pomoc,ta ale nikdy nepřijde, vím.Jediný způsob mé záchrany znám:dvou postav spletených na stěně stín.Vaše rty navždy spojené s mými,těla vášní doutnající.Sálavé teplo Vašeho objetípřetrhá pouta mě svazující.Netřeba říkat mi, že se to nestane,jsem toho plně vědoma.Srdce mé spoutané pro Vás, pane,dunivou pouť svou dokoná.