Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Agny, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
Odpuštění
Zdravím..prosím, chtěla bych znát váš názor, vaši zkušenost, jak se vyrovnat s tím když vám někdo ublíží..máte niterní pocit, že vám bylo ublíženo. Člověk s nímž jsem si byla VELMI blízká, náhle ze vztahu vycouval, nechci vypisovat podrobnosti, z našeho MY jsem náhle JÁ...neměla jsem možnost volby, on se rozhodl...po týdnu slz a ponižování se /popření situace a vnucování se/ jsem -jsme- na startovní čáře. Střídá se ve mně smutek, vztek, nekonečná touha po blízkosti té osoby a tak pořád dokola. Bohužel jsme pracovně propojeni a on nabídl přátelství, nechce o mě přijít jako o úžasného člověka, kterého si váží. Nejsme zcela odstřihnuti, nejsme již spoutáni. Život nás nadále vede po stejné pěšině, jen nejdeme ruku v ruce. On je v našem kontaktu /zatím pouze písemném, oddaluji naše setkání/ milý. Já milá ale strohá. Jaké mám nyní možnosti? Vidím 2. Úplné /nejen citové/ odstřihnutí se od něj, protože jako kamaráda jsem si ho nikdy nezvolila, nemusím přistoupit na jeho \"není co bylo ale můžeme být přátelé\" Druhá možnost je odpustit, neprát se s ním sama v sobě..být tu i nadále pro něj, spolknout tu hořkost a prostě být..zase MY ale jinačí.. První možnost se mi jeví jako vyčerpávající a z dlouhodobého hlediska a vazeb v zaměstnání, přinášející pouze negaci a nepříjemno. Odpuštění...
přiznám se ti, že osobně bych na takové přátelství neměla ani žaludek, takže ti rozumím. jak říkáš, nevybrala sis ho jako kamaráda, ale jako partnera. a ten pohled se nedá vymazat. Nicméně je to asi určitá příležitost pro tebe, jak změnit pohledy a transformovat. Přeci štírek překonává sám sebe úplně maximálně, no ne? Možná by to chtělo čas, pauzu, možná si i spolu promluvit o vašich pocitech.