Odpuštění - Diskuze a zkušenosti

Zdravím..prosím, chtěla bych znát váš názor, vaši zkušenost, jak se vyrovnat s tím když vám někdo ublíží..máte niterní pocit, že vám bylo ublíženo. Člověk s nímž jsem si byla VELMI blízká, náhle ze vztahu vycouval, nechci vypisovat podrobnosti, z našeho MY jsem náhle JÁ...neměla jsem možnost volby, on se rozhodl...po týdnu slz a ponižování se /popření situace a vnucování se/ jsem -jsme- na startovní čáře. Střídá se ve mně smutek, vztek, nekonečná touha po blízkosti té osoby a tak pořád dokola. Bohužel jsme pracovně propojeni a on nabídl přátelství, nechce o mě přijít jako o úžasného člověka, kterého si váží. Nejsme zcela odstřihnuti, nejsme již spoutáni. Život nás nadále vede po stejné pěšině, jen nejdeme ruku v ruce. On je v našem kontaktu /zatím pouze písemném, oddaluji naše setkání/ milý. Já milá ale strohá. Jaké mám nyní možnosti? Vidím 2. Úplné /nejen citové/ odstřihnutí se od něj, protože jako kamaráda jsem si ho nikdy nezvolila, nemusím přistoupit na jeho \"není co bylo ale můžeme být přátelé\"
Druhá možnost je odpustit, neprát se s ním sama v sobě..být tu i nadále pro něj, spolknout tu hořkost a prostě být..zase MY ale jinačí..
První možnost se mi jeví jako vyčerpávající a z dlouhodobého hlediska a vazeb v zaměstnání, přinášející pouze negaci a nepříjemno.
Odpuštění...