Karmické vazby-odpoutání - Diskuze a zkušenosti

ohenvoblacich (* 25.1.1977)
Žena

Jj,klišoidní,ale pravdivý..

Nikdo neutíká,protože,jak správně píšeš,ani to nejde.Měla jsem na mysli odpoutání se na emoční úrovni,nikoli hmotné.

Jo,zacyklením se nám uteče moře času,který už nám nikdo nevrátí.Jenže "odcyklit" se znamená nejen se nad sebou zamyslet,ale taky překopat dosavadní hodnoty,zbavit se ideálů,iluzí,pevných kvalit,kterým jsme doposud věřili..a to neni zrovna procházka růžovým sadem.Je třeba se vzdát části své duše.Ztrácíme přitom půdu pod nohama,dochází k jistému odpojení s tím,co pro nás představovalo synonymum bezpečí a smysl,proč jsme vlastně tady.Rozum vs.cit.Zpracování rozumové a emoční jsou dvě zcela rozdílné záležitosti a nějakou chvíli trvá,než se to sladí.Do té doby můžem pociťovat vnitřní mrtvo,prázdno,hluchá místa v nás,nevratnou ztrátu dosavadních jistot,zmatenost až paniku,v extrém.případě až rozpad integrity..no,každej se s tim pere jinak.

Buddha/2 (* 11.10.1962)
Muž

"Rozum vs.cit. Zpracování rozumové a emoční jsou dvě zcela rozdílné záležitosti a nějakou chvíli trvá,než se to sladí.Do té doby můžem pociťovat vnitřní mrtvo,prázdno,hluchá místa v nás,nevratnou ztrátu dosavadních jistot,zmatenost až paniku,v extrém.případě až rozpad integrity..no,každej se s tim pere jinak."

JJ, jsou to dvě rozdílné věci. A teď budu chvilku psát jako správná Váha .
Tak úplně nesouhlasím s Tvým pohledem, že se Glimův postup dá použít jen na "menší věci". Je to pravda jen když možnost racionality nevyužíváš a pak Tě ta druhá, emocionální převálcuje - příznaky popisuješ v citovaném odstavci. Ono je to tak, že ta emo část je nevědomá - ale právě proto, žes problém neřešila na vědomé úrovni. Vědomé řešení popisuje krásně Exit, k tomu není co dodat. Snad jen jedno, podle mého klíčové slovo - odstup. K tomu abys dokázala zklidnit emoce potřebuješ jen dvě věci. Rozpoznat kdy mají hlavní slovo a vůli něco s tím dělat. Dobrá pomůcka je podívat se na sebe a svůj problém jakoby očima nestranného člověka a taky ho z té pozice řešit . Pravda, chce to trénink, ale rozhodně se to vyplatí. I kdyby to trvalo několik* let, není to zabitý čas . To je jeden pohled. Druhý je , že když to OPRAVDU uděláš, funguje to okamžitě.

Odstup je vlastně výsledkem odpoutání

* jsem já ale optimista

ohenvoblacich (* 25.1.1977)
Žena

V zásadě souhlasím,asi proto,že jsem teď zas krapet v jiným rozpoložení,tudíž to vidím zas malinko odlišně.Editovat to už ale nebudu

Víš,někdy prostě usneš a pak jenom zíráš,jak a kam se ten vlak rozjel.A pak už je to jen boj o přežití,doslova..a jak se ti tak sype úplně všechno,protože tím myšlenkovým koloběhem si to přitahuješ,se.eš i ty na nějakej odstup,protože se.eš úplně na všechno.Mozek vyhodnocuje jen priority,důležité k přežití,seš rád,že se ještě dokážeš najíst a umýt..a tak.Jedna událost kolikrát stačí k tomu,aby spustila celý sled událostí a pak jenom zíráš,jak hluboká králičí nora je a proto je taak důležitá prevence,že..

Fakt záleží velmi na tom,jak moc je ten vlak rozjetý,protože ne všechna řešení je člověk schopen vidět,leckdy vůbec žádné.Až s odstupem času,jak už napsali jiní.

A teď mě ještě napadlo..jiný případ,kdy se odstup aplikuje fakt hoodně těžko..např.rozjetá deprese,šestinedělí,alkoholové opojení,endorfinové opojení atd..ne každej umí vyvažovat jako správná Váha



*to proto,že ses nikdy nenacházel v šestinedělí