Dlhoročný vzťah = láska či zvyk? - Diskuze a zkušenosti

Sosna zvlčelý Vy jste to tu krásně zprasili! Jako zamlada...

Sosna zvlčelý Když postavíš dům a nebudeš o něj pečovat, spadne ti na hlavu. V lepším případě bude chátrat. A bydlet pak v takové barabizně není radost, to je jen pro zlost a leckdy i pro ostudu. I doma je potřeba občas vymalovat. A jakou má člověk radost, když se to povede, po zdech neběhají kocouři... A ještě menším stupněm je, že taky musíme někdy vygruntovat.
A se vztahem to je podobné, i v něm je třeba gruntovat (vnášet něco, co jej udržuje v pořádku), občas vymalovat (nějaký impuls vnést, aby nás vztah uspokojoval) a tu a tam i rekonstrukce. Jinak nám i vztah padne na hlavu.
Rozdíl je v tom, že bydlet můžeme sami, když nám to vyhovuje. Ale ve vztahu člověk není sám. A proto musí vyhovovat oběma, nesmí jít o impulsy neustále jen z jedné strany, které přináší uspokojení zejména jednomu, zatímco druhý se vlastně jen podvoluje, nebo nepodílí. To pak je uprostřed domu vystavena tlustá zeď a veškerá údržba se provádí pouze na polovině stavby, jíž vztah je. A když spadne ta druhá půlka, je narušena statika i první poloviny.

Zkrátka a jednoduše o vztah se musí pečovat. A musí oba. Ne že se jeden snaží a druhý boří a vnáší chaos. To pak i ten první to vzdá, nebo (v lepším případě) vezme nohy na ramena.

Nesouhlasím s tím, že by rodičovství naplnilo vztah! Omyl! Nebo snad lidi s dětmi se nerozchází a nerozvádí? Pouze do naplněného vztahu by měly děti přicházet. Jenže to by nám porodnost klesla pod kritickou mez velmi rychle.