můžeme vůbec rozumět opačnému pohlaví? - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ale jo dá se...však v sobě máme ženskou i mužskou složku.

kapka růžové ...nemůžeme...


...odhlédnu od partnerských vztahů a napasuju to na vztah, který žiju víc...já a můj syn...

...milej, hodnej, i když svůj...a najednou...maluje zbraně, úplně dokonale technicky vymakané, v různých velikostech a barvách...a děsně ho to baví...jak tomuhle můžu rozumět...a stejně ho miluju...

...tak takhle nějak asi i s těmi partnery...

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Hastrman, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
porozumím když slova proženu překladačem

Ruby Mám ráda své psy...a oni mě. Ale pořád jsme jiný biologický druh. A tak je to i s našimi pohlavími.

Ase Zažil. Sklanička, problém je v tom, že človek má v sebe uložených mnoho vecí o ktorých ani nevie. A prejaví sa to až vtedy, keď do toho vzťahu vstúpi, začne sa otvárať.

Aj keby kamarát nebol opačne orientovaný, teraz si síce rozumiete, no realita je taká, že keď človek vstúpi s takým "ideálnym" do vzťahu, tým že sa tí dvaja vzájomne otvoria, z nich začne vyplavovať to, čo majú v sebe uložené. A je naprosto jedno, ako "duchovne" sa tí dvaja cítia.

A tu potom je už len a len na nich, kam sa rozhodnú vzťah smerovať, či budú hladať spoločné východisko a stav, o ktorom píšeš.

Bosch opačnému pohlaví rozumět nemůžeme, právě proto je opačné.

player Beru tuláckou hůl a jdu do lesa na houby. Pokusím se tam definitivně porozumnět druhému pohlaví...

A pokud se mi to povede , nobelovka je moje.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Taky mám "toho pravého", dokonce několik. A taky se mezi nimi hemží pár gayů, ale jsou tam i heterosexuálové, na které nedám dopustit.

Tolerance je pro mě základ naprosto u každého (nejen partnerského) vztahu, každopádně s porozuměním to u sebe nevidím jako nějak akutní problém. Mám osůbky můžského pohlaví (nejen gaye), s kterýma mohu společně prohlásit, že si vzájemně rozumíme. S tím, co aktuálně bydlím, jsem neměla ani jednou jedinkrát nějakou neshodu, nebo nedej bože hádku. Ještě se nestalo, že bychom se za ty roky vzájemně nějak "nepochopili". Takže ano. Vesměs můžu prohlásit, že koexistuju v jedný domácnosti s "tím pravým", ač na tyhle princeznovský věci už dávno nevěřím A trochu mi to označení vadí. Spíš bych to celé nazvala jako "zdravý vztah".

Ale přiznám se, že jsem už uvažovala nad jinou možností. Třeba to u nás není o tom, že tam nejsou žádná nedorozumění, ale pokud nějaká malá přijdou, tak je okamžitě vyřešíme nebo je prostě nevnímáme, protože nám nevadí. Asi je to dost dané povahou. Tím, z jakého úhlu pohledu se na to člověk dívá.

A ještě něco z vlastní zkušenosti, viděno z druhé strany - Mám i chlapy, kterým nejspíš nikdy ani za mák neporozumím. Ale od toho to jsou jen známí, případně vzdálenější kamarádi. Každopádně když někomu nerozumím a frustruje mě to, většinou to bylo proto, že mi jen ukazovali stránku mé vlastní osobnosti, kterou jsem zatím nepochopila na sobě. Takže tak

Přeji štěstí při porozumění. Ale jak už tu padlo - někdy je lepší je fakt jen milovat. Nebo jak psal Plája - pozorovat a učit se.

skalnicka » Pietra di Luna lidi, všem Vám děkuju za Vaše názory a uvedení zpět do reality. bůh ví, že jsem v poslední době poněkud panikařila. mějte se všichni krásně a přeju hodně štěstí ať už to znamená pro kohokoli cokoli

Háňa* » skalnicka Každý tady není proto, že se mu to nepovedlo, to fakt ne. Ono taky "povést se" - to přece není vaření knedlíků Jmenuje se to Najdi SE, ne Najdi SI - není to seznamka, a když, tak seznamka se sebou Ani teorie to není - teorie je naopak vymyset si nebo vysnít, co mi přinese štěstí, a pak to jít hledat. Nebo ještě hůř, lapit za flígr první oběť, kterou potkám a chtít to po ní, aby mi to štěstí vyrobila. Praxe je žít, být, v úctě a radosti v první řadě se sebou a každý sám za sebe. A i v úctě k druhým, samozřejmě. Úcta je i to, nechat druhého takového, jaký je - nevyžadovat.
Ale je pravda, že občas přichází vlny těch, co mají pocit, že aby byli šťastní, musí něco nebo někoho hledat, najít, připoutat a mít - vlastnit. A očekávají, že to jim přinese štěstí - že štěstí přijde zvenku nebo si ho nějakými postupy, do kterých zatáhnou jiné lidi, vyrobí. Chtějí od druhých, co si neumí dát sami.
Jistě, dělat si vzájemně radost, je prima, to každopádně. Ale do cvokhausu by mě partner přivést nemohl. Pokud by mi s ním nebylo dobře, odešla bych, takže by pro to neměl prostor. Stejnou možnost má i on - odejít. Partnerství se mnou je jeho volba. Buď mu je v něm dobře nebo ne. K tomu je ale právě zapotřebí absence té závislosti - potom člověk je jen tam, kde je mu dobře - nepotřebuje setrvávat v nepohodě proto, aby měl za každou cenu partnera.

Psala jsi, že od něj nic nechceš ... a co "pokud tu někoho najdu, ráda bych, abychom spolu už zestárli" .... chceš, aby se choval tak, aby se s ním "dalo" zestárnout. Chceš ho mít - mít tu jistotu. Takže asi od něj něco chceš. V podstatě ujištění, že je to navěky.
Až si budeš jista sama se sebou a šťastná sama v sobě, potom takové vysoké laťky do budoucna přestaneš nasazovat - budeš si užívat současnosti s tím, že to nemusí být napořád a přitáhneš k sobě partnera, který to má stejně, protože ten, který to stejně nemá, "do tebe" nepůjde - pokud se nenecháš přivázat, bude mít strach, že bys s ním nemusela vydržet do důchodu - nebude mít vedle tebe jistotu.
Prostě "jaká šla, takovýho našla", "vrána k vráně sedá, rovnej rovnýho si hledá", atd.
Tato rčení nevznikla proto, že se to rýmuje - vznikla proto, že to tak prostě je. A právě z toho vznikají v partnerství problémy - když se sejdou dva závisláci vyžadující stále nějaké důkazy, že jsou přijímaní. Dokonce jsou ochotni kvůli získání toho dojmu potlačovat sami sebe - svoji přirozenost - aby se "zalíbili" - aby si je ten druhý nechal.
Ale to jsou věci, ke kterým člověk musí dospět sám - nejde to implantovat

il*ča » skalnicka Do diamantove svatby mam daleko a mužum moc nerozumim a nijak mě to netrapí. S manzelem jsem od svych osmnacti let a 25 let jsme manzele...ale davat nekomu rady, jak nezvorat partnerstvi...to snad ani nejde. Asi v tom hraje roli i poradny kus stesti na partnera ( protože nekteří jedinci obou pohlaví jsou pro vztah nepoužitelní, ale zpočátku to umí dobře maskovat ) vzajemná tolerance.

Najdise.cz » skalnicka Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Za sebe - můžeš se tisíckrát snažit druhému porozumět a komunikovat s ním, ale když je jiného ražení a má jiné priority, jinak komunikuje, dříve nebo později to ten vztah odnese. Jenže to je taky o tom dobře se znát a vědět co potřebuješ. Viz můj příspěvěk v diskuzi.

Pokud stojí se sbaleným kufrem, je to jeho rozhodnutí. To nejlepší, co můžeš v té chvíli asi udělat, je nechat ho jít. Dát mu třeba vědět, že ti na něm záleží, ale nechat ho. I když to třeba bolí. Buď se vrátí, nebo přijde takový, který si ty kufry nesbalí anebo je budete balit spolu
Láska, která nezahrnuje svobodu, není láskou, ale zlatou klecí.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Toleranci chápu jako první a důležitý krok k porozumění. Navíc je v ní obsažena svoboda. Spousta lidí ale selhává už u tohohle prvního kroku.

Co se opravdu hlubokého porozumění týče (nepočítám občasné momenty telepatie, které jsem prožila s různými lidmi vícekrát, ale nepovažuji je za porozumění) zažila jsem ho se dvěma muži (jeden z nich je kamarád - gay :) )

Jde o to potkat člověka, který má v rámci komunikace nastavené stejné priority, jako máš ty, a který je podobného ražení. Bez závislosti na pohlaví. Prostě to mezi vámi plyne.

A k nadpisu příspěvku - ke vzájemnému porozumění opačnému pohlaví vede cesta, pokud odstraníme předsudky a bloky v hlavě o tom, jaké je které pohlaví a když si budeme chtít porozumět. Takové to stereotypní škatulkování typu "no jo, on je muž, tak je takový a makový, no jo, ženská, to se dalo čekat.." To už je trochu nuda. přijde mi, že nejčastěji tyhle řeči roztrušují ti, kteří prostě druhým rozumět nechtějí nebo toho nejsou schopni. Ale s těma soucítím

player » skalnicka jenom se to, zdá se, podaří fakt málokomu.


Statisticky dnes tak každému čtvrtému. Dnes se na společné zestárnutí nehraje. Skoro to ani nejde , doba je moc prodchnutá lákadly všeho druhu. Dřív byla nuda , půl života se šetřilo na auto , půl na barák a dovču v Bulharsku. Dneska je všechno rychlé a rychlé jsou tudíž logicky i vztahy.

Smiř se s tím.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele včielkaMajka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tá šanca je tu vždy...nezáleží na tom, či si žena alebo muž...skôr záleží na úrovni vedomia účastníkov vzťahu...
Okrem toho sú tu vzorce, obrazy, pravidlá...ktoré do nás dospelí hustia od narodenia...podľa ktorých sa ako muž či žena správame, či sa nám to vnútorne páči či nie...a tak sa do tých rolí vžijeme, tak sa zamotáme, že veľa krát nerozumieme sami sebe, tak ako potom ruzumieť niekomu, kto je len o kúsok iný ako my...
Na začiatok by stačilo dívať sa na seba navzájom v prvom rade ako na ľudské bytosti a nie ako na "iné pohlavie",ako na objekt túžby svojho pohlavia...pretože práve tam sme rozdielni a prestávame si rozumieť...

Sosna zvlčelý » skalnicka Já jsem hlavně VELMI mladý, abych mohl hodnotit, zda povedlo, nebo ne. A velmi mladý je každý, komu zbývá víc než den života. Až budu na smrtelné židli, třeba se podělím s hodnocením, to už budu vědět. Ale ono pos...dělat se to může i v pozdním věku. A kolik lidí se spolu soužilo až do smrti, ale diamantovou svatbu oslavili, to zas jo.

Freja » skalnicka No,jestli to nebude tím, že odpovědi jsou takový,jako jsou otázky, já se například vůbec neorientuju v tom, co sděluješ, přijde mi to dost abstraktní.

A jako tohle je prioritně astrologický web, ne seznamka, takže dedukce, že se to většině těch, co tu jsou nepovedlo, je asi trošku mimo...

player » skalnicka to jo, to je fakt- ale je možný přece k tomu štěstí přispět nebo někoho přivézt do cvokhausu


Je. Ale z dlouho i střednědobého hlediska je to druhé mnohem snažší.

skalnicka » Háňa* to jo, to je fakt- ale je možný přece k tomu štěstí přispět nebo někoho přivézt do cvokhausu. a pokud by Tě v životě partner nějak nezarmoutil nebo Ty jeho, asi bys tu nebyla. mně ty odpovědi, ne jen Tvoje, připadají všechny děsně teoretický. ale nějak to v praxi nestačí.
Pokud tu někoho najdu, ráda bych, abychom spolu už zestárli, to je ale pěkná fuška. takže asi jak tu píše player, to bude asi nejblíž.
jenom se to, zdá se, podaří fakt málokomu.
a je fakt, že tady je každej proto, že se mu to zatím nepovedlo - to jsem se asi měla začít ptát na fóru diamantových svateb
protože já jsem z toho soužití úplně zmatená. všechno, co jsem brala za jistý najednou nebylo. a možná hlavně mojí vinou, tak jak to nezvorat příště.

Háňa* » skalnicka Jasně, že to nestačí, protože to, co jsi vyjmenovala, není láska - to si právě děláte jen ty roztleskávače. A potřebujete se vzájemně k tomu, čili jste na sobě závislí - je to závislost, ne láska.

Milovat přece můžeš kohokoli, i když je se svými kufry na druhém konce světa - v podstatě ho komu ani nepotřebuješ.

Sosna zvlčelý » skalnicka Udělat někomu radost je jedna věc, dělat někoho šťastným druhá. Za štěstí si musí zodpovídat on sám. Radost mu můžeš udělat tu a tam ty.
Je to spíše o tvém štěstí. Cítíš se vedle něho šťastná? A co bez něho? Štěstí naše není závislé na druhých lidech. Kdo není šťastný sám, nebude šťasten ani s kýmkoli jiným.

skalnicka » Háňa* no a takové ty řeči typu : já myslel/a , že je všechno v pořádku, vždyť se milujeme, a jak to že tam najednou stojí se sbaleným kufrem!? to je ale překvápko. tak to nám asi někde selhala komunikace, a to je právě ten problém.
milujeme se, věříme si, respektujeme se, snažíme se vzájemně dělat šťastnými - ale ono to prostě nestačí

Háňa* » skalnicka Nijak. Proč bych měla DĚLAT někoho šťastným ? Copak on není šťastný sám od sebe ? Jestli ne, neudělám nic - jen mu budu sloužit jako roztleskávačka
Ideální stav je, když se potkají dva, co jsou šťastní i bez sebe - pak budou šťastni i spolu a jejich štěstí se znásobí tím, že ho spolu sdílí.

player » skalnicka Štěstí je osobní volbou každého z nás. Jistě - jiná duše tě dočasně v něm může podpořit a vystupňovat , ale šťastná povaha bude šťastná i v celibátu a nešťastná naopak ze šťastného udělá dalšího nešťastného , pokád všas nevezme roha.

skalnicka » Sosna zvlčelý no právě, ale jak chceš udělat někoho šťastným, když ho chápeš asi z patnácti procent?