Háňa* (* 17.4.1967)
Žena
Pokud jsi přijal roli mopslíka na písknutí, budou se k tobě ostatní chovat jako k mopslíkovi na písknutí. Je na tobě se z té role vyvázat - v tomto případě na nějaké "ona mi řekla, ona mě poslala, ... prostě nehrát - dělat to, co chceš ty. Od toho, kdo k tobě nemá úctu a vedle koho necítíš pohodu a vzájemnou oporu, odejít. Nakonec, se sebou jsi to dokázal bez problémů - neměl jsi k sobě úctu, tak jsi od sebe odešel - jednoduché. A teď ? Necháš se vláčet druhými a podřizuješ svůj život jejich chtění, nechtění ... tvůj život se odehrává podle toho, jak se zrovna oni "vyspí".
Odejdi z tohoto modelu a pokud chceš někoho hledat nebo se k někomu vracet, hledej sebe, vrať se k sobě

Dokud nebudeš mít zdravý vztah sám k sobě, těžko najdeš "kvalitního" partnera - a ani ty sám jím nemůžeš být druhému. Pořád to budou jen jakési hry nezralců stylu "chcete mě, umím hezky panáčkovat" - bez souznění, harmonie, uvolněného dýchání a pocitu bezpečí. A takový vztah to přece k ničemu nepotřebuješ, tak proč to lpění.

Další věc - VYJDE ... co přesně znamená, že vztah vyšel ? Je to nějaký konkrétní okamžik, cíl ?
Pokud něco VYŠLO, znamená to, že už je to konec, ne ? Že je hotovo. Například vyndávám ježka z klece ... snažím se, otáčím všemi směry, zkoumám, laboruji nad tím, a pak najednou hup, a je venku - vyšlo to - je hotovo - konec akce.
V životě ale takový okamžik není, dokud žijeme, jsme stále v pohybu, děje se dějí - až smrt by se jakýmsi koncem dala nazvat ... druhá věc je, jestli je to konec "knihy" nebo jen konec "kapitoly", ale to už je na jinou debatu.