O nemyšlení aneb myšlení bolí, nemyšlení ještě více. - Diskuze a zkušenosti

Bosch » Argyll Nojo, jenomže v tom případě má asi naše myšlení nějaké trhliny, nedostatky, pokud nás to strhává k demagogii. Ale za to logika nemůže je to jen nástroj mysli. Jinak souhlas s tím že sama o sobě nestačí.
Co mínil zakladatel logiky Aristoteles významem slova logos.
Aristoteles byl první, kdo se systematicky logikou zabývá a je zároveň prvním
myslitelem, který se systematicky zabývá rovněž zázemím logiky. Lze dokonce říci, že analýza logu je pro Aristotela prvořadým úkolem, ostatní jest jen derivací. „Z pojmu logu je třeba pochopit, co znamená “logika“, totiž filosofické poznání logu – něco zcela jiného, než se obvykle pod logikou rozumí, ať už je to logika formální nebo transcendentální.“
Co tedy Aristoteles rozumí logem? Postavíme-li otázku takto, pak to znamená položit si aristotelovsky s Aristotelem otázku: TO TI ESTIN? Tedy: TI ESTIN LOGOS? Tážeme se po bytnosti (TO TI EN EINAI) logu.
Zachytit LOGOS v jeho bytostném určení znamená vymezit jej. Především tedy: co to znamená “vymezení“. Etymologie (řec. ETYMOS znamená jistý, pravý, správný, pravdivý, zřetelný; řec. LOGOS nauka – nauka o správnosti (správném významu) slov) výrazu vymezení poukazuje k “mezi“, k určení rozlohy (podoby, tvaru) určitého předmětu, toho, co dělá tento předmět právě tímto předmětem, jeho EIDOS3 (podoba).

Můžeme tedy pojmenovat správně význam věcí a vymezit je. Logikou si můžeme ospravedlnit samozřejmě i to proč to nejde. Ale stejnou logikou můžeme přijít i na to že takto postupovat nikam nevede.
Proto mi přijde logika mnohem širší nástroj než se běžně připouští. Pokud si z ní nepřivlastníme jen její zjednodušenou část.

Emoce přitom modelují taky zcela přirozeně neuvěřitelné nesmysly a city pak vnucují mozku logická zdůvodnění.
Logika sama o sobě je nástroj. Je to něco jako nádoba, která drží city, emoce pohromadě. Dokáže sehnat ovečky emoce city i myšlenky do stáda. Je to to co nás odlišuje od zvířat. Ony emoce mají taky, ale logiku ne. Nemyslí nebo téměř ne. Mají jen instinkty a pudy.
Ale -je to jen nástroj. Nepřeceňoval bych jeho význam.
Nevnímám to jako otázku emoce - logika = buď - anebo.
Vnímám to spíše jako logika i znalost emocí jsou nutné k pochopení, vyvážení mysli, k poznání logu. Vyvážení hemisfér. Práce s logikou nás může vést právě k emočnímu ustálení. Když si věci "promyslíme", zchladí se nám hlava. A jdeme dále. Emoce - logika, levá noha - pravá noha, pravá hemisféra - levá hemisféra.
Část jsem sem vložil odsud.
http://nb.vse.cz/kfil/elogos/…

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nesouhlasím. To, co bychom měli vyučovat na školách mnohem více než logiku je emocionální inteligence. Logika sama o sobě nestačí a krom jiného jsme kulturou, která je velmi "racionální". Na emoce je pohlíženo jako na nestabilní, proměnlivý a nezměřitelný (a tím pádem nedůvěryhodný) element.

Sám jsem byl doslova odkovaný logikou, odmala mi dávali ke čtení antické autory, takže jsem záhy pochopil, jak ve svůj prospěch využívat sylogismy a jak o věcech "správně" uvažovat. Nemohu však říci, že toto je ten zaručený recept na štěstí. Všimněte si, že drtivá většina našich negativních psychických obsahů stojí na pilířích logiky; k tomu abychom se cítili špatně máme k dispozici častokrát špičkový arzenál "logických tvrzení". Jenže - k ověření horizontály je třeba vertikály, aneb jak to napsal Epiktétos - dobrý rozum je ten, který zná své hranice.

Logika sama o sobě je schopná vymodelovat neuvěřitelné nesmysly a tvářit se přitom velmi korektně. A to je podstatou demagogie. Bylo by škoda, kdyby nás strach z vlastní emocionality dohnal právě sem.

Bosch » plutarch Vacek je nejspíše ujetej.
Vůbec mě to neláká ho číst.
Nemyšlení je úzce spojené s prázdnotou.

Tao je taoisty pojmenováno «velkou prázdnotou» (Tchaj-su) a «nebytím» (Wu), kterou nelze nikterak pochopit ani vnímat, přesto vším prostupuje a vše plní.

Bosch » plutarch Tak jasně jde o to jak co pojmenujeme.
Nemyšlení ve významu zastavení myslícího principu.
Jinak je dost zajímavé sledovat co všechno zaniká se zánikem mozku. S rozpadem tkáně. A sledovat to co se takzvaně reinkarnuje. Ale ten přechod se dá i nasimulovat nemusí se čekat až napotom. V podstatě se to dá tím zastavováním proměn myslícího principu. Nemyšlení je jenom slovo není a neexistuje. Označuje stav bytí.
Po smrti určitě myslet nebudem nebude čím.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele plutarch, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já myslím, že Vacek je dobře ujetej:) Nečetl jsem to, ale myslím, že v nadpise narážíš na koncept šunjata z východní filosofie. Jenže v tomhle je uvědomění, že povaju myšlení je prázdnota, ale prázdnota není nebytí a proto není žádné nemyšlení. Tak to si myslím já.

Najdise.cz » Jaňajs Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele 16ka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Logika se podle mě nenaučí, ale dá se dost dobře rozvíjet. Komu není shůry dáno, může se minimálně tréninkem vylepšit. Koukni třeba na Pleyera (hihi, pardon kameňák, nebrat prosím osobně)

A že by to nešlo známkovat? Myslím že by se model mohl najít a kdyby ne, tak třeba podporovat v rámci zájmových kroužků.

Jednoznačně to ve školství chybí. Mám aktuálně zpětnou vazbu ze ZŠ, z gymplu i z VŠ. Ta výška je teda krize. Poslouchat deňáky excelovat při ústní zkoušce je fakt někdy brutus. 10 letá dcera mi odpověděla doma lépe než studentka. Jen si to logicky odvodila.