Příčiny vážné nemoci a možnosti uzdravení


06.08.2015 - 11:45
(Býk) Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Mína111, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Příčiny vážné nemoci a možnosti uzdravení
Dobrý den, pokud by to bylo možné, ráda bych znala názory na to, jak se člověk může dobrat příčiny nemoci tak, aby ji pochopil, procítil a uzdravil se. Já toho prošla a vyzkoušela opravdu hodně v oblasti alternativní a celostní medicíny i v introspekci různého druhu , protože klasická medicína mě silně zklamala, ale kupodivu to byla nakonec právě ona, kdo mě pomohl "vstát z mrtvých", i když se zatím nejedná o úplné uzdravení, ale jsem moc vděčná i za to. "Stručně" k mému příběhu - Když mi bylo asi 27 let, (nyní mi je 39), tak mi zničehonic začala zlobit jemná motorika levé ruky, prsty se stávaly čím dál tím víc méně obratnými, později to šlo až do lokte, vše se vyvíjelo pomalounku, cca po dvou letech začaly podobné potíže i v druhé ruce a postupně i v nohou. Lékaři přes všechna možná vyšetření jak neurologická i jiná dlouho nemohli na nic dlouho přijít , až mi později jen podle reakce na léky (tzv. levadopový testú) diagnostikovali parkinsonovu chorobu a brzy nasadily léky.Zajímavé je, že se téměř všichni léčitelé a celostní doktoři u kterých jsem v té době byla, nezávisle na sobě shodli, že se nejedná o parkinsonovu chorobu, tedy že lékařská diagnoza je mylná a že zde sehrálo velkou roli poštípání hmyzem při sjíždění řeky, tedy jakási nerozpoznaná a tedy neléčená atypická neuroinfekce a já si to dodnes myslím také. Neumíte si představit,co jsem si za ty roky zažila s lékaři klasické medicíny, když jsem měla snahu jim sdělovat nejen svůj názor, ale také své atypické potíže, které často zpochybňovali a řadili je do kolonek psychiatrie. Posléze jsem pochopila, že pokud se mám dočkat nějaké spolupráce s lékaři, musím jim říkat to, co chtějí slyšet, nebo alespoň neříkat, to co slyšet nechtějí. No během těch let, co mi určili"pravděpodobnou diagnozu" až do dnešních dnů jsem si zažila opravdu doslova "peklo na zemi". Mé potíže se postupně horšily a hodně se měnil jejich charakter, ale byly vždy hodně pro lékaře atypické vzhledem k dané diagnoze, a ještě se samozřejmě později přidaly šílené vedlejší účinky léků (tzv. antiparkinsonik – zejm. levadopy), které mi byly razantně zvyšovány. V r. 2008 jsem už nemohla vyčerpáním a vzhledem k potížím nadále docházet do práce (žila jsem v té době v Praze a pracovala ve velké mezinárodní společnosti na personálním oddělení jako odborná asistentka) a dostala pracovní neschopnost, a později mi byl přiznán plný invalidní důchod a na něm jsem doposud. Mé potíže se vždy projevovaly (snad jen až na počáteční trvalé tuhnutí prstů ruky, které později úplně ustoupilo) jen v určitých intervalech ( v tzv, off stavech) a tyto off stavy byly zpočátku třeba jen párkrát během dne a později čím dál častěji, později pak byly už pokaždé, když odezněla účinnost podávaných antiparkinsonik,tj. ve stavu před operací vždy cca za dvě hodiny po podání léku, nyní je tomu stále také tak, ale už je vše mnohem snazší (viz dále). Po dobu účinnosti léku není na mě nyní už téměř nic znát (vypadám jako zdravý člověk, celé tělo je krásně uvolněné) a bylo tomu tak i pár let před operací mozku, než přišly ty šílené mimovolní pohyby coby vedlejší důsledky léků (viz dále) Zpočátku (kolem r. 2008) jsem měla asi takovéto zdravotní těžkosti - silný pocit ztuhlosti a pnutí v obou rukou, zejm. levé, nelze skoro nic manuálně dělat, problém navléci si kalhoty, zapnout knoflík,, psát nelze vůbec ,ani na počítači, silné pnutí v levé noze, chůze vrávoravá a šouravá (lidé v mém okolí si často mysleli, že jsem opilá), chůze strašně vyčerpávala, ztáčely se prsty na levé noze , pnutí v tváři, ve tváři vytřeštěný výraz,, často v hlavě pocit zchvácení, někdy až zmatenost, jako bych měla kocovinu, silné nevolnosti z léků, mikropísmo, téměř nešlo psát ve výkyvech, po odeznění výkyvu ok, divný „pach těla“, poruchy spánku, velmi časné buzení se .. Ještě nedávno (před operací mozku ke které došlo v září 2014) jsem byla už poloviční ležák, jen jsem permanentně šíleně trpěla, nikam už nechodila a byla jsem plně odkázaná na pomoc rodičů a 24 hodinovou péči ošetřovatelů, které jsme si až do operace platili, protože rodiče už to nezvládali, spánek byl minimální. Trpěla jsem totiž bud v off stavech, tedy v záchvatovitých stavech ztuhlosti a křečích (při kterých mě pomáhaly právě takové zvláštní masírovací vodní procedury, které se mnou prováděly ošetřovatelé, resp. s ledovou vodou, a které nikdo moc nechápal, obzvlášt lékaři) anebo se v tzv. lepších stavech (po dobu účinnosti antiparkinsonik ) zmítala v čím dál šílenějších mimovolních pohybech, tak šílených, že mě často museli později i přidržovat na posteli, abych si neublížila. Stavy klidu byly vzácné,nastaly vždy jen na pár minut v období, kdy končila účinnost léku a než začalo tělo tuhnout a těžknout nebo po podání léku, kdy se tělo uvolnilo z tuhosti ale než začaly ty šílené mimovolní pohyby. Takže jsem se pohybovala v těchle dvou šílených stavech téměř permanentně, ošetřovatelé k nám docházeli asi už od r. 2010 čím dál častěji. Byla jsem už příšerně vyčerpaná , chronicky nevyspalá, vyhublá na kost, bez energie, přišla jsem téměř o všechny zuby. Naštěstí jsem měla pořád dobrou psychiku, tedy zcela bez depresí, stále jsem byla jasně přesvědčená,že přijde obrat. A ten také přišel. Kupodivu nikoli ze strany alternativní medicíny, jak jsem očekávala, ale díky již zmiňované operaci mozku.(hluboké mozkové stimulaci), v mém případě se operace opravdu prý hodně zadařila. Než jsem se na ni dostala, zkoumal mě celý tým lékařů vč. psychiatrů, protože né každý je prý pro ni vhodný a , pojištovnu to stojí více než milion Kč. Po operaci lékaři mohou elektronickou stimulací ovlivňovat váš zdravotní stav a když se vše zadaří, je pak možné i snižovat léky a tím i mimovolní pohyby. Ted dojíždím na karlák občas na kontrolu a případnou restimulaci a domlouváme se, jak dále s léky, cílem je, abych dosavadní léky, které mají nejen za následek ty mimovolní pohyby ale jsou i kontraindikací např. k těhotenství, nahradila postupně jinými, fungujícími na jiném principu, při kterých bych mohla i otěhotnět a donosit zdravé dítě. Je to můj velký sen, a nejen můj, i mého nového přítele. Pomalu ale jistě se navracím do normálního života, už neležím, ošetřovatelky nepotřebujeme, můžu dělat prakticky cokoli, chodím ven, nakupuju, vařím, učím se cizí jazyky (chtěla bych si později udělat překladatelské zkoušky)a také přišla láska! je to jeden z bývalých dobrovolných ošetřovatelů, který byl se mnou v nejtěžších chvílích a ve dnech těsně před operací, hodně toho se mnou zakusil a jsem si jista, že je to člověk do nepohody, který partnerku podrží, když je nejhůř. Ale samozřejmě nejedná se o uzdravení a netuším jaký to bude mít další vývoj atd..,,Mám stále také off stavy, i když mnohem mírnější než dříve a jen většinou krátkou dobu, mimovolní pohyby mám jen zřídka a jsou většinou velmi slabé.. Beru ještě stále v pravidelných intervalech léky (cca po 2 hodinách , a někdy lék zabere úplně v pohodě, a plynule naváže na účinnost toho předchozího ale někdy se také stává, že léky nezaberou dobře nebo zaberou jen zčásti a já mám pak potíže s hybností, resp. hlavně s chůzí, často mi nohy současně hodně trnou a nevydržím zůstat v klidu, pomáhá mi různé protahování, naštěstí již bez asistence jiné osoby, takže jsem už většinou víceméně soběstačná. Ale jsou vyjímečné stavy, kdy potřebuji pomoci třeba poddat lék, nebo někdy i pomoci se zdvižením z postele nebo s chůzí (nemám a neměla jsem nikdy poruchy rovnováhy jako jiní parkinsonici, takže nepadám), ale někdy bych bez pomoci nedošla asi sama domů. Jak jsem teď ze všeho taková natěšená, nadšená a trochu rozlítaná, cítím že nastal čas, abych se trochu zklidnila a našla v sobě toho léčitele a taky něco udělala s tím spánkem, mj. bych chtěla zase meditovat. Věnovala jsem se tomu sice už v minulosti hlavně ve svém „jogínském období“, ale myslím, že málokdy jsem meditovala doopravdy, byly to spíše takové pokusy o meditaci, které brzo vždy peválcovaly myšlenky. Mám ted na tohle všechno moře času a konečně i někdy energii. Je ale dost těžké v tomhle období se zklidnit a zaměřit dovnitř., když mi veškeré činnosti moc těší, už proto, že jsem roky nemohla dělat skoro nic, Takže…proto mě napadlo, že bych hodila tohle téma do toho vašeho diskusního fóra., ráda bych věděla, co by dělali jiní na mém místě, zejm. jestli jít jen cestou meditací a vůbec skrz sebe a čekat co přijde, nebo ještě zkusit něco dalšího, nějakou hloubkovou metodu nebo jinou, léčitele apod… Naposledy jsem byla třikrát na rekonektivním léčení u jedné paní u nás v Plzni, nyní zkouším sama Léčebné kódy a uvažovala jsem ještě o Cestě podle Brandon Bays, ale zatím nevím, abych si toho nenandala zase moc, jak je mým zvykem.. .Nemá někdo zkušenost s těmito technikami, příp. jinými? Myslím, že život dokáže být sakramentsky těžkej, ale pokud člověk opravdu věří v obrat, dokáže přijmout, to co mu život přinesl i když je právě hodně zle a nelituje se, a také projeví alespoň trochu snahy s tím něco udělat, tak věřím, že se vždy může stát i malý zázrak.Děkuji moc za případné podněty, S pozdravem , Jana

Řazení:
07.08.2015 - 21:53 | Filtr
(Váhy) Buddha/2
Mě během čtení napadla nerozpoznaná borelioza (ona se v pozdějších fázích blbě diagnostikuje). Je docela možné, že ty léky mají za vedlejší účinek její částečnou léčbu, ale rozhodně by bylo lepší léčit jí cíleně, ne stylem "kanonem na vrabce".


Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2024
Lunární kalendář
Luna v KozorohKozorohu
ukázat kalendář »