mysl číslo dva - Diskuze a zkušenosti

Michaelli aha
ja vim co myslis..
Me se stalo dneska neco podobneho..
Meli jsme v dramatu hrat (to byla takova velka zkouska) na tema dum.
Vybrala jsem si sama a sama provedla 5 minutovy divadelko o matce, ktera zabije v dusledku neukocirovani pocitu sve novorozene, nakonec sve pocity ovladne, ale je jiz pozde..

Ta scenka byla pro me velmi tezka, uz jen z toho duvodu, ze jsem si sama neumela predstavit, jak takova matka zacne to dite nahle zabijet, nebo postupne a jak..
Trenovala jsem doma neco, napsala jsem si extra text a nakonec cela scenka se po trochu namahy objevila na svetlo..dnes byl ten den
ja velmi nepripravena, nejista plna stresu
zapomenla vsechno co mam rikat. nevedela jsem presne co se semnou stalo, ale nakonec jsem to zvladla, i kdyz to dopadlo uplne jinak, tedy, cely text byl jiny, moje naucene reakce se vymenily za nove, jine, nakonec jsem to cele zahrala uplne jinak, obecenstvo patricne sokovala omlacenim panneky o zed a projevu zoufalych grimas, stupnovani pohybu z pomalych do rychlych, od krasnych klidnych houpavych kulatych pohybu do prudkych krecovitych agresivnich, stupnovani probehlo naprosto realne a ja uz zase mela pocit (uz se mi to nekolikrat stalo) ze jsem nekdo jinej, v tu chvili jsem byla skutecne jen ta postava, ta posahana matka a vrazedkyne..
Nechapu proc to neslo jako driv, jak jsem si nacvicila, premyslela jsem nad tim, ze jsem se dostala do nejakeho jineho stavu vedomi nebo co, vubec nemelo to s tim, co jsem si nacvicila nic spolecneho (jen tu ideu)
Nechapu tez, o co tady slo, krom toho, bylo to spontanni, improvizacni, a 100x lepsi nez to nacvicene.
I pres to, ze jsme mela v sobe jakousi blokadu nad tim, co si o me ti divaci reknou, kdyz to tak prehnane zahraju, jakoby to byla pravda..Takze ten kousek s mlacenim ditete hlavou o zed jsem pri nacvicovani uplne vynechala (prijde mi to dost nemocne a delalo mi sakra problem tohle zahrat)

je to divne, jakoby za me hralo nejake druhe ja nebo nejakej preklik v mozku na tlacitko c. 2..no druha mysl nebo jak..
tohle se mi deje i u jinych scenek, napred to nacvicuji a pak je to jine a cele uplne daleko lepsi nez to nacvicene, nejde jen o emotivni sceny, ale i o vesele a nebo skupinove sceny. Napred nevim co mam delat a pak nahle to ze me jede, v uplne necekanou chvili.Je to dobry hukot a nefunguje to vzdy (u nudnych scen mam hodne velke problemy)