Vazime si dost ak nas niekto miluje? - Diskuze a zkušenosti

Háňa* ja ho milovala moc...kvuli nemu jsem delala vse...temer vse..

Tak to nevím - tohle vypadá spíš na závislost
Nechtěla bych, aby mě někdo "miloval" takhle a očekával, že si jeho lásky natolik vážím (jak se obětuje), že budu dělat totéž. Cítila bych se jako nevolník s koulí na noze

Háňa* » ivy7 Pokud jí dá tu JINOU nabídku, je asi jasné, že mu nejde o to s ní jen tak kamarádit - možná na to přistoupí, s vidinou, že jednou se to změní.
A u žen to je stejné, jen ony spíš přistoupí na kamarádství proto, že chtějí být tomu, komo milují, nablízku.

prostě, takové kamarádství z nutnosti. Ale samozřejmě, málokdo to přizná i sám sobě, natož veřejně.

Háňa* » Pithecanthropus erectus

ivy7 » Háňa* Dekuji, uz v to verim

ivy7 » Háňa* Sebeuctu doufam mam...no sebevedomi za tech 6 let dost utrpelo....ale vraci se zpatky

Háňa* » ivy7 Aha - no, tak teď, když už ji máš, tak Ti přeji, aby bylo všechno v pohodě

almas » Háňa* Ano

ivy7 » Háňa* To vsechno vim...no nemela jsem jinou moznost, opravdu. Az od letosniho roku...

Háňa* » ivy7 sebe-JISTOTU má jen blázen - málokterý člověk si je sám sebou ve všem jistý.
Stačí sebeúcta - nenechat si škodit a ubližovat - nejen ostatními, ale ani sama sebou

Háňa* » ivy7 Nojo, takže vlastně jsi dělala to samé - očekávala, že se stane něco, co si představuješ jako ideální - že on se změní. On možná taky. Proč je tohle tak rozšířený "partnerský" model ?
Proč by se měl člověk kvůli někomu měnit? Copak jsem nějaká plastelína, aby si mě každý vytvaroval, jak potřebuje ? Buď někoho miluju takového, jaký je a nebo ne - to samé obráceně. Na světě jsou milióny lidí - nevidím jediný důvod k tomu, žít s někým, s kým si vzájemně nevyhovujeme. Proč se měnit - to ani nejde, změnit svoji podstatu - můžu se jen přetvařovat, ale to mi štěstí nepřinese a harmonii už vůbec ne.

Začni od sebe - dělej, co Ty chceš, říkej, co chceš říkat, nazývej věci pravými jmény a nikomu nic nenalhávej z falešného důvodu, že to děláš pro jeho dobro.

ivy7 » Háňa* Musela jsem to jeho chovani tolerovat...mozno jsem doufala, ze se trochu zmeni a zavladne mir...

Háňa* » ivy7 Nechce to uznat ? To přece nemusí - Tobě může stačit, jak to vidíš Ty. Co tím získáš Ty, když on to uzná ?

ivy7 » Háňa* Ano, tahle to vidim i ja, citove me vydira a nechce to uznat.
Jo, mluvim stale tom jednom muzovi.

kolacek1x » Háňa*

Háňa* Pokud mě někdo miluje, nezotročuje mě - tedy, nesnaží se o to - tj. nesnaží se mě citově vydírat, vyžadovat a očekávat - nesnaží se mě tlačit do chování, které mi není přirozené a do projevů, které necítím. Nesnaží se ve mně vzbuzovat pocit, že bych se měla cítit provinile, když já ho nemiluji a že bych měla vytvářet nebo přikrmovat jeho sny, protože když je tak hodný, že mě miluje, zaslouží si to.

Pokud se tohle všechno děje, potom nemiluje mě, jen se stal citově závislý na své představě, jak bude šťastný, až já budu cítit a dělat to, co si on vysnil. S láskou tohle ale nemá nic společného a tyhle hry já nehraju.

Samozřejmě, vysvětlit s citem, to je věc, kterou preferuji, pokud dotyčný chce slyšet. Někdy ale nechce a stává se otravným - potom je třeba přitvrdit, to se nedá nic dělat