Jak se s tím vyrovnat Nevěra na netu - Diskuze a zkušenosti

ametyst 2 » mimi33 Můj partner to také na druhých odsuzoval, vždy, automaticky, já jsem mu pak nenápadně nadhodila jeho příklad, on se zmlkl, cítil se provinile. Zkrátka odsuzoval asi i sám sebe, ale neuměl to vyřešit, neuměl se přijmout, natož se nejbližšímu člověku ukázat takový, jaký je.

Je to i o Tobě, o Tvé ceně, o tom, co od života a partnerství chceš a jestli si půjdeš za tím, nebo to vzdáš a zůstaneš tam, kde nejsi úplně šťastná.
Držím palce, ať se rozhodneš jakkoli

mimi33 tohle vše chápu,že někde jsou zábrany,které se ztrácí s virtuální holčičkou,ale proč potom když se bavíme na toto téma,to odsuzuje ale tajně provádí,já mám taky v sexu sny,které se mi nesplní,protože no to nemám vlastně odvahu.Uvidím,co bude,na dovolenou máme jet až začátkem září,do té doby se rozhodnu,jestli dovolená nebo návrat do čech a být s rodinou,která mě má ráda,takovou jaká jsem.

ametyst 2 Přiznám se, že jsem nečetla příspěvky ostatních, takže nevím, co tu kdo již řekl, ale zažila něco podobného.
S bývalým partnerem jsme podle mě měli moc pěkný vztah. Připadalo mi, že všechno klape tak, jak má, akorát v sexu bych uvítala větší vášeň, častější zájem nebo prostě něco neidentifikovatelné jinak. Ale partner se na toto téma se mnou odmítal bavit, říkal, že je spokojený, a že jestli já ne, tak že ho to trápí, že tedy asi není pro mě dost dobrý. -nemyslím si, že bych nějak kritizovala, jen jsem chtěla častěji.
Pak jsem zjistila, že právě na internetu vyhledává totéž, co Tvůj partner, že má dokonce nějakou kamarádku, s kterou si pravidelně v noci, poté, co já usnu, píše sms. Nikdy prý k ničemu skutečnému fyzickému nedošlo, nedokázal vysvětlit, co mu to dává, proč ten čas nevěnuje raději skutečnému milování z lásky se mnou. Moc se trápil tím, že jsem na to přišla, vím, že mě moc miloval.
Vztah jsme lepili ještě dalších několik let, než jsme se definitivně rozešli.
Nikdy se toho nevzdal nadlouho, lhal. Chápala jsem, že nemám právo po něm chtít vzdát se svých zájmů, pochopila jsem ale také, že neumím žít v neustálém namlouvání sama sobě, že o nic nejde, že mi to nevadí.
Mě to užíralo, potřebuji ve vztahu být tou nej a jedinou, a taky potřebuji mít pocit, že se umím postarat o to, aby byl partner v této oblasti spokojený, myslím, že jsem byla přístupná ledačemu, pokud by šlo o nějaké hrátky, v nichž budem figurovat oba, on ale ve společném sexu jakkoli odmítal experimentovat, nechtěl se mnou sdílet nic z toho, co s těmi virtuálními. A to je to, co mě zraňovalo a přišlo nefér.
Chápu, že někdo by se nad tím nepozastavil, mně to nešlo přes srdce, tak bylo lepší to ukončit, moje vnitřní trápení.
Partner mi pak řekl, že si uvědomuje určitý problém sám v sobě, možná mindrák, nějaké touhy, které nechce řešit se ženou, kterou miluje, protože se bojí, že by ji mohl zklamat, nebo že by se lekla apod. Že i když ví, že jsem tolerantní a přístupná lecčemu, že mi o tom nedokáže říct a ani to se mnou prožít, právě proto, že ke mně něco cítí.
Přitom nešlo o žádné extrémní praktiky, o nic zvláštního, co jsem vydedukovala z těch sms.
Dnes jsem ráda, že to dál nemusím řešit, myslím, že je to o nedůvěře partnera v sebe, v to, že by ho ten druhý akceptoval.
Přitom co jediné nejde akceptovat, je lež, byť svým způsobem lze v této souvislosti chápat.