Jak myslet "tady a teď?" - Diskuze a zkušenosti

Jyotis Na kontrolu se mi líbí Keltnerova metoda zpětné rekapitulace dne..tj. při zpětném chodu si člověk méně fabuluje a doplňuje fantazií...
To se pak pozná míra duchapřítomnosti, když člověk obtížně vzpomíná, co že to vůbec dneska dělal.

sunny5 takže když budu méně využít svojí mysl, tak pak když se k něčemu budu vyjadřovat, budu to hodnotit atd, tak to uvidím i z jiné perspektivy a nebudu to slátanina názorů jiných lidí, co mě třeba momentálně ovlivňují...

sunny5 možná jsem to špatně pochopila, ale když přestanu analyzovat, hodnotit, srovnávat, tak v tuhle chvíli mi to přijde, že přestávám mít názor... když si to představím, tak sice budu mít krásné zážitky, ale lidi si se mnou asi moc nepokecají...

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele onka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
... já ano, ty dotazy tobě nepíšu kvůli sobě, ale umím se vcítit do člověka, který má tuto myšlenku (jak myslet tady a teď) a co v něm vyvolávají nebo mohou vyvolávat pro něj nové pojmy. Proto jsem moc ráda, že ses rozepsal

Má zkušenost je taková - člověk by se v první řadě měl naučit být sám se sebou v tichu, tedy naučit se nějakou relaxaci nebo způsob meditace, přičemž odvádí pozornost sledováním vdechu a výdechu. Zdá se to být jednoduché, ale zklidnit kmitající, i když zavřená, víčka je taky dost záběr. A v dnešním překotném tempu zůstávat sám v tichu a naučit se mít se sebou trpělivost je zpočátku umění. Teprv až člověk zvládne samotu, je schopen přenést kvalitu svého chování i "ven", protože již není ovlivňován vnějšími podněty. Asi bych to brala víc od sebe, nacházením toho klidu

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Iza23, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ja by som to povedala jednoducho, nenechať sa ovládnuť nikým, kto sa nám snaží niečo nahovoriť, ale ani sebou, svojimi predstavami, víziami, túžbami...byť akoby odolný voči všetkým a všetkému a zároveň žiť medzi všetkými a všetkým. Zachovať si svoju vnútornú rovnováhu, nepodliehať žiadnemu extrému, byť akoby uprostred.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele onka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
... já totiž zpočátku vůbec neměla tucha, co slovo "nehodnoť" znamená. Nacházíš se v nějaké situaci, nemáš hodnotit CO? Vzhled, barvu, jestli se ti něco nebo někdo líbí, nelíbí, máš se v tom chovat jakože to je a nic víc ... tedy sebesledování bez emocí, ale jak to vypadá? Nevím, jestli se vyjadřuji dobře, ale zkus se vrátit do doby, kdy jsi ty projevoval emoce a plánoval svoji činnost a co ti nejvíc dalo zabrat, když jsi měl nehodnotit

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele onka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
... při pročítání tvého příspěvku mne napadla jedna věta, která se mi kdysi před lety honila hlavou: " Když přestanu myslet, tak budu blbá"

... já s tvým povídáním souhlasím, ale vcítila jsem se do člověka, který nemá ty znalosti a zkušenosti jako ty. Je asi důležité lidem vysvětlovat nejen ten prožitek ve stavu ne-myšlení, ale i to, jak se mohou do takového stavu dostat. "Pozoruj a nehodnoť" pro neklidnou mysl moc nefunguje

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Oldman, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Na první pohled se přítomný okamžik zdá být jen jedním z mnoha. Máte pocit, že se každý den vašeho života skládá z tisíců okamžiků, v nichž se dějí různé věci. Když se však podíváte hlouběji, nevnímáte existenci jen jediného okamžiku? Prožíváte svůj život někdy jindy než v „tomto okamžiku"?
Tento jediný okamžik – teď – je to jediné, čemu nemůžete uniknout. Je to jediná konstanta ve vašem životě. Ať už se děje cokoli, ať se váš život mění sebevíc, jedno je jisté: vždycky se to děje teď.
Jelikož z přítomného okamžiku není úniku, proč jej nepřivítat, proč se s ním nespřátelit?
Když se s ním spřátelíte, budete se cítit dobře kdekoli. Jestliže se v přítomném okamžiku necítíte dobře, budete nespokojení, ať jste kdekoli.

Přítomný okamžik je takový, jaký je. Vždycky. Můžete se s tím spokojit?
Rozdělení života na minulost, přítomnost a budoucnost je jen umělé. Minulost a budoucnost jsou abstraktní pojmy. Minulost existuje jen ve vzpomínkách. To, na co vzpomínáte, je událost, která se stala v přítomném okamžiku, událost, na niž vzpomínáte teď. Budoucnost, jež přijde, bude přítomností. Takže pouze přítomný okamžik je skutečný.
Žít v přítomném okamžiku není odmítáním toho, co v životě potřebujete. Znamená to uvědomovat si, co je primární. Pak můžete snadno řešit všechno ostatní. Neříkejte si ale: „Už se ničím nebudu zabývat, protože existuje jen přítomný okamžik." To ne. Uvědomte si, co je primární, a spřátelte se s přítomným okamžikem. Uznávejte jej, ctěte jej. Je-li přítomný okamžik středem vaší pozornosti, pak máte snadný život.
Eckhart Tolle

Háňa* » bubobubo On je ale rozdíl mezi myslet a přemýšlet.
Samozřejmě, když člověk potřebuje něco vyřešit, musi to vymyslet. Ale neměl by zase dělat u toho nic jiného.

Je to stejné, jako když ti psycholog poradí, že když chceš hubnout, abys při jídle nekoukala na TV, nejedla u PC a soustředila se na to, co děláš. Prostě to jídlo bude efektivnější, víc si ho vychutnáš a hlavně vnímáš, že jíš, takže mozek to ví a bude potom "najedený"
Myslím, že to ta funguje se vším

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
O takové věci se nezajímám,ale myslet tady a teď mi připadá jako myslet pro ten daný okamžik a nesnažit se myslet v čísi,třeba i svůj prospěch.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Anad 2, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ve starověkém Řecku Carpe Diem..užít dneška...tenkrát to ale mysleli tak, že pořádali orgie..opíjeli se, přejídali a "sexovali"...žít tady a teď je myšlenka, která se stále častěji objevuje ve všech duchovních knihách a snaží se nás naučit vážit si každé minuty života..a postavit se k tomu tak, že z minulosti se poučím, ale neřeším ji, do budoucnosti nevidím, ale myslím na ni jen pozitivně a tvořím ji dneškem...je to opravdu na nás a je to těžké....jako pomůcku používám myšlenku "jak bych se chovala, kdybych věděla, že už tu dlouho nebudu?" ...najednou pak vidím všechno jinak...ale někdy člověka fakt události válcují a není lehké se do toho vnořit a mozek přeprogramovat...