Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Rezulka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
Ach ty vztahy..
Ahoj lidičky,mám takový problémek.V každém vztahu se mi to děje jako přes kopírák.Vždycky když odezní cca tak po půl roce ta největší prvotní zamilovanost,a hormony se daj do normálu, začnu panikařit, nic se najednou neděje, najednou mám strach, úzkost, že to skončí, že už to nebude ono.A ty stavy jsou někdy doslova sžírající.Ano vím, koníčky mám, zájmy mám svoje, a dokonce mám vedle sebe poprvé člověka s kterým je mi opravdu skvěle a má všechny vlastnosti, kt. si u partnera vážím a ctim ho jako boha.jenže už je to zas tady.Jakmile se vztah začíná přesouvat do jiný fáze, tak to nezvládám, stojí mi to hodně sebezapření, abych se ovládala a neventilovala to a nekazila to.Dokonce můj vyvolený tak nějak už ví, že to takhle mám, a ví že se snažím tomu přijít na kloub, tak to bere.Ale mě to děsně obtěžuje a chci to konečně v sobě zlomit a najít tu příčinu.Dokonce mě nenapadlo, že v tomhle pěkném vztahu, přesto všechno tohle přijde.Napadá vás nějaká myšlenka?
Příspěvek je od uživatele Kordelie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: === dřív jsem to měla...
ale když najdeš někoho, kdo Tě nabíjí den co den...tím jaký je...aniž by cokoliv řekl. Jen jeho osobitost. To kým je, jaký je...zůstala jsem několik let a zůstávám dál...protože jsem oslněná ať to zní jakkoli naivně a nadšeně...dřív to prostě nebylo to pravý...
jsem stále jako ve fázi zamilovanosti...a stačí mi jen to vědomí, že ve mě dokáže vzbudit během několika vteřin ty samé vášně jako na počátku...
Filtruj příspěvky nebo odpovědi na - !gby v této diskuzi