Čo je osud a čo už nie, do akej miery ho môžeme ovplyvňovať ?? - Diskuze a zkušenosti

Buddha/2 (* 11.10.1962)
Muž

jeden moudrý říkal :hledejte a naleznete.
podle mého to má logiku...jen někdy nenajde hned,může to trvat i hodně dlouho-pak to může i vypadat,že nehledal.

druhá možnost,totiž že se posadíme do křesla a budeme čekat ve víře,že jestli se to má stát,tak se to stane to je asi podobné jakoby zemědělec nezasel a říkal,že jestli je to vůle boží,pšenka vyroste ...a pak si stěžoval,že ho bůh nemá rád a nechá ho o hladu

mitea (* 31.1.1957)
Žena

Myslím,ze tvoja dusa vie co hladá a co potrebuje
a vtedy sa aj zalúbis....dostanes práve to,co potrebujes k svojmu duchovnému rastu,svojho duchovného partnera...moze ich byt aj viac...ale máme aj svoju slobodnú volu,cize rozum moze prevázit a povies si nie...chcem nieco iné...ale to je uz vztah viac s rozumu,neznamená,ze tam nemoze byt láska,ale nemusí to byt to pravé orechové,co by chcela tvoja dusa...najlepsie je to,ked je vsetko v harmónii dusa,duch i mysel a vtedy ludia hovoria o ideáli..

Je to len moj názor,rada si precítam iné..

Saly (* 9.7.1976)
Žena

Len je tu ešte jedna možnosť, že človek nehľadá, preto že necíti potrebu hľadať a ani nechce ale môže sa stať, že niekto príde k nemu domov a čo sa nestane? Zistia zrazu že je to ONA,alebo je to ON!

V tom je tá osudovosť asi, že niekto môže hľadať koľko len chce, prejde hoci i celú zemeguľu a nenájde a niekto nehľadá, nechce, kašle na to a zrazu ho to akoby samo našlo

A nie je môžné, že:
"Osud = už samotná tendencia, naše nutkanie robiť to alebo ono tak ako to robíme(aby sa stalo to, čo sa má stať)"??

Buddha/2 (* 11.10.1962)
Muž

dobře,nehledá,kašle na to...ale opravdu ?
můžeš říct,že třeba před 500 roky právě tuhle ženu nechtěl ?
Jakoby samo - Ono to vypadá jako náhodné setkání,ale to proto,že vidíme jen část příběhu.

A on je taky rozdíl Hledat a hledat.Ten ,kdo nehledá doopravdy může objet zeměkouli třeba 10x.

Saly (* 9.7.1976)
Žena

Hmmm, na tom niečo bude

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Poslední dobou nad tímhle hodně přemýšlím. Můj názor - je to spíše dané, ale...

Věřím v minulé životy a karmu, takže když to vezmu z tohohle pohledu - všechno zlé, co nás v tomto životě potkává, tu je proto, protože jsme v minulosti zapříčinili, aby to tady bylo.
Pokud tedy někdo našel "ideálního" partnera a je s ním šťastný, nejspíš si to zasloužil. A naopak - pokud někoho v lásce provází smůla, zklamání a bolest - také si to zaslouží. Možná to zní krutě, ale pro mě to je jediná možnost, jak si tuhletu záležitost můžu přijatelně vysvětlit. A nezáleží potom na hledání či nehledání...

NA DRUHOU STRANU - podle mě má každý právo potkat pravou lásku (otázkou je, zda právě v tomhle životě )- nebudu říkat ideálního partnera , ale někoho, kdo nás miluje a my jeho, je tam rovnováha v dávání a braní, tolerance, upřímnost, jeden druhého si váží atd...A já věřím, že svým jednáním a chováním tohle ovlivnit můžeme, třeba tak, že se pokusíme eliminovat ty špatné vlastnosti, které v "ideálním" vztahu překážejí. Jenže právě některé špatné vlastnosti a vzorce chování jsou v nás zakořeněné z minulých životů a někdy je strašně těžké se jich zbavit.
K vytvoření opravdu hodnotného vztahu - lásky - mezi dvěma lidmi je zapotřebí, aby byli oba dostatečně duševně vyspělí. Pokud tomu tak je, dokáží spolu ledacos, je to prostě ten princip duality, balancování - žena - muž. I když podle některých učení je nejlepší stav ten, kdy je člověk sám a nenavazuje vztahy, já si to nemyslím. Protože opravdu hodnotný a ryzí vztah - láska - vyžaduje po jedinci daleko více, než když je sám. Spíš bych řekla - pokud se člověk vnitřně naplno smíří s tím, že by mohl být do konce života sám, přijímá to, přijímá sám sebe a má rád sám sebe, pak je připraven na kvalitní vztah, ve kterém prochází další zkouškou a učí se, jak žít sám se sebou a zároveň jak žít s druhým. Není to o potřebě poutat k sobě někoho nebo vázat se na někoho....zapomeňme na žárlivost, zlobu, hněv, přivlastňování, sobeckost, přetvářku, lži, citové vydírání, podmiňování si něčeho atd...tyto záležitost ve vztahu dvou lidí,kteří se opravdu milují a jsou smířeni s životem takovým, jaký je, nemají místo. Ano, tohle je ideál, velice těžko dosažitelný, ale je možný. Dvojka (pár) je více, než jeden, pokud se skládá ze dvou úplných a kvalitních jedniček (jedinců ).

Takže - pokud jsme se v minulosti jakkoli zapříčinili pro to, abychom v přítomnosti nalezli ideálního partnera, nalezneme ho a budeme se s ním podílet na vytváření naší budoucnosti (a nejen jí ). Přičemž nesmíme zapomenout na to, že minulosti, přítomnost a budoucnost jsou relativní...

Saly (* 9.7.1976)
Žena

Keďže aj mne reinkarnácia dáva odpovede na mnohé otázky a dáva aj zmysel mnohému, viem si predstaviť, že je to môžno tak ako píšeš.

Zvláštne je však to, že práve tí ľudia, ktorých som spomínala, čo si "zaslúžili" ten krásny vzťah, ktorý medzi sebou majú v partnerstve a so sebou navzájom, tak tí neveria ani na reinkarnáciu ani na karmu, ale veria na náhodu, čomu pripisujú aj to, že sa stretli práve oni dvaja a že si sadli po každej stránke. Len čiste náhoda hej a ešte ich túžba stretnúť niekoho takého

Saly (* 9.7.1976)
Žena

Stačí len veriť?
No ak je to osud, tak sa tak aj stane hoci veríme alebo neveríme, no ak nie, tak tomu sa už asi hovorí "smola" asi, že?

Catwoman1 (* 4.4.1987)
Žena

Idealny partner neexistuje, existuje len idealny ucitel pre iste obdobie.

Osud je to, do akej miery sa moze clovek dusevne rozvinut. U kazdeho je to inak.
Osud pre mna znamena nieco zasadne pochopit.

To pochopenie dosiahnes tak ci tak, je jedno, ci sa hned teraz zbalis a odides na opacny koniec sveta, aby si "bojovala s osudom"...tie okolnosti si ta tak ci tak najdu.