Trápit se nebo odejít... - Diskuze a zkušenosti

Terezie Merenovna Tak tuhle otázku jsem si kladla minulý rok, jelikož sem se ocitla ve svízelné situaci...měla jsem přítele a docela už dlouho na moje poměry. Ten vstah byl hezký,dá se říct,ale hodně tam chybělo. No a v létě se mi naskytla příležitost jet na brigádu do Čěch, což znamenalo, že od přítele budu 400 kilaku daleko. On to vzal tak, že mi věří a ať jedu a mě se to docela šiklo jako pauza a pouvažovat o našem vstahu. Práce bylá šílená, ale mě se tam líbilo a potkala jsem hodně nových lidí. Za celé ty tři měsíce jsem tam potkala celkem tři chlapy. První dva se objevili, něco jsem prožila a oni zase zmyslim, taky jak jinak to funguje v létě,že? Až ten poslední byl jiný. Už tam bylo něco víc a já sem najednou měla jasno...dokonce sem se už ani nechtěla vrátit domu. Jenže návrat byl nevyhnutelný a ja sem se brzy sešla s přítelem. Z počátku jsem mu nedokázala říct nic o tom. Chvili jsem si taky řekla, že mu to nemůžu udělat a byla jsem rozhodnutá, že budu dál s ním...jenže nakonec se to nedá a došlo mi, že bych trápila i jeho. To byl tedy konec. Těšila jsem se pak až se vrátim do Čech a na něho. Tehdy se mi podařilo tam přijet brzy a ty chvílebyly fakt užasné...jenže pak už sem neměla šanci tam odjet. Vstah na dálku byl nezvladatelný a po pár smskách, přestože jsem na něj často myslela, jsem to i já vzdala. Jenže tím, že jsem pořád vzhlížela k těm Čechám, jsem si vůbec nevšimla, co mám hned vedle sebe. Nakonec jsem ani nelitovala, že sem se rozešla s přítelem kvůli pražáka, protože se projevil někdo mnohem důležitější...