Dát "sebe" ve vztahu - co to vlastně znamená - Diskuze a zkušenosti

jaruli » haniel Víš, já měla díky příteli sebevědomí na bodu mrazu,takže mi nějakou dobu trvalo,se trochu vyškrábat na horu.D rží mě ty holky,díky nim vím,že prostě musím.Jsi fajn ženská,sama máš problémy a dokážeš člověka povzbudit.Mocinky Ti děkuji.Ono člověku pomáhá se vypovídat.Určitě se zase někdy zúčastním nějaké diskuze,jsou tady fajn lidičky.

haniel » jaruli vím,že si člověk někdy připadá jako v pasti....Vždycky je ale řešení.Bez práce je to na h....,ale:Nejen rekvalifikace je tvá naděje,zkus se učit nějakej jazyk,nebo zdokonalovat ve svym původnim oboru,nebo se rozhlídni,co v tvym okolí chybí a popřemejšlej,jestli by nešla zalepit díra v nabídce....prostě-abys nějak pokročila,na nic nečekej....pořád hledej směr,jakym se dát...několikrát to třeba nevyjde,ale jednou jo.Najdi v sobě tu Amazonku,tu prastarou bojovnici a porvi se.Za sebe.Za děti.Zkus vyhledat třeba tu kartářku-pomůže ti z ženskýho úhlu pohledu...Vím o čem mluvím.V životě sem byla tolikrát ve sr....ch,že mi to hlava nebrala,ale člověka nesmí dostat BEZNADĚJ.Důvěřuj si,otevři oči a šlapej....Věřím,že najdeš,čeho se chytit.

jaruli » haniel Haniel,já se nechci litovat,jen mě štve,že nejsem dost silná se od něj odpoutat.Mám další problém,že nemám práci a to je v dnešní době dost blbý.Nemám,tady nikoho,mami bydlí až v Praze,takže se musím spoléhat sama na sebe.Mladší dcera je pořád nemocná,což by se případnému zaměstnavateli taky nelíbilo.Od ledna si budu dělat rekvalifikaci,tak snad pak lépe něco seženu.
Alternativní psycholožku neznám žádnou.Já byla u obyčejné psycholožky a ta mi moc nepomohla.

haniel » jaruli holka,vím,že to není jednoduchý.Vždycky se mi osvědčilo,dát svůj volný čas-krom dětí-sama sobě.Dokopala sem se do posilky(při správném dýchání při posilování se nemáš čas ňahňat v sebelítosti a obavách),s kámoškou(a někdy i sama)na pivko a kus žvance,na výlet s kolegama a dětma,do kina,na výstavu,procházku....učila sem se italsky(nikdy nevíš,kdy to budeš potřebovat)a tak....Ani chvilku volnýho času sem nepromarnila.Když už bylo úplně ouvej(a to si piš,že bylo),tak sem šla buď ke kartářce(probere s tebou v rámci výkladu situaci),nebo alternativní psycholožce(to samý,co kartářka).Jde o to,vyhledat pomoc nezúčasněných lidí...nejde jen o tebe.Tvý děti chtěj mámu jakž takž v pohodě...Tak makej.S bejvalym se bav jen v rámci péče o dceru,jinak se zaříkej větou:nemám už se s tebou o čem bavit.Jakmile totiž přistoupíš na diskuzi o čemkoli,stejně to skončí u toho,že ty budeš ta špatná.

jaruli » haniel Haniel,velice dobře jsi to vystihla,to přirovnání citový upír je přesný.Já jsem si přišla,jako majetek,který vlastnil a nechtěl se ho vzdát.On mi v podstatě do života zasahuje pořád a já už nevím kudy kam.Zneužívá toho,že jsem už tři roky sama a nemám žádného přítele,protože mám už strach.A být sama s dvěma dětma není dneska zrovna jednoduché.Ale vrátit se k někomu,kdo mi ubližoval,to neudělám.

jaruli » colette11 Ahojky.Já jsem si prožila peklo se svým bývalým přítelem.Snažím se dát do vztahu,co jde.Ale on chtěl moc,začal se mnou manipulovat.Musela jsem ho poslouchat na slovo,nesměla jsem chodit za kamarádkama,nesměla jsem si třeba číst nebo se dívat na televizi.Moje povinnost byla starat se o domácnost a děti.Byla jsem jak v kleci a tak jsem se jednoho dne odešla i s dětmi.Stejně si ale nepřijdu volná.Pořád ovlivňuje můj život,díky naší společné dceři.Připadám si jako by mě neviditelnými chapadly stále táhl k sobě a nechtěl se mě vzdát.Vydírá mě přes dceru.Já mám strach a uspupuji,ale někdy mám pocit,že už to nezvládnu.Myslím,že není dobré oddat se plně druhému,protože nikdy nevíte,jestli ten druhý vám neublíží.Každý člověk,má být sám sebou.