V poslednom čase sa ku mne dostáva literatúra na túto tému. Čo si myslíte vy? Máte praktické alebo iné skúsenosti z rozprávania iných o týchto zážitkoch? Otvoril Moody nepoznané dvere svojimi knihami? Alebo má pravdu veda, ktorá neochvejne tvrdí, že zážitky na prahu smrti sú len halucináciami?
schonburg
» player
T en ateista se ve svém zážitku dostal zřejmě do první části "tunelu". tam je opravdu tma a prvotní pocity krátce po opuštění těla jsou chlad, zima, často také strach. Ne každý dojde tunelem dostatečně daleko aby uviděl někde v dáli malinké světýlko, a ne každý z těch, kdo se vrátí dojde až na konec a vstoupí do laskavého objímajícího světla, ze kterého se tak nerad s bolestivým přemáháním vrací zpět do nevlídného hmotného života.
schonburg
To tvrdí pouze oficální pavěda, tedy ve skutečnosti jistá část takyvědců, kteří se chovají naprosto nevědecky a zavrhují předem to, co přesahuje jejich chápání. Moody neotevřel dveře, jen byl jedním z řady těch, kdo popsali prožitky při nedokončeném umírání. Tímto zážitkem jsme prošli opakovaně už všichni, avšak díky potlačení vnímání podvědomých informací, ukládaných v paměti, ale zakrytých pozapoměním bdělým vědomím (podobně jako zapomínáním snů probuzením) nemáme důvod si tyto zážitky vybavovat. Zvláště pak ti, kteří tuto prožitou zkušenost fanaticky odmítají. Jak vidět, k poznání je třeba dorůst, dospět, být připraven. A na to pouhé vzdělání nestačí.