Banální příběh. Jak pokračovat? - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Frezie79, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ahoj Denisi,
asi vím, jak se cítíš. Byla jsem na tom podobně před měsícem . Prožila jsem s jedním chlapem nádherných (jen) , 14 dnů, plné lásky, zamilovanosti, něžných slov, skoro jako bychom se vrátili do "puberty". Přišlo mi, že on by mohl být ten "životní" (ve vztazích mám smůlu), ale bác. Z ničeho nic řekl, že už dál nic nechce rozvíjet, prostě už se mnou nechce být. Byl to pro mě šok, rána z čistého nebe. Tři dny jsem se utápěla, nejedla, nespala, chtěla vysvětlení proč. Než se "ničit", došla jsem k radikálnímu řešení - spálila všechny mosty, spojnice s ním (tel. číslo, icq, skype). A opravdu to pomohlo, od té bolesti, trápení .. Ne nadarmo se říká, co oči nevidí, srdce nebolí .. Ale neříkám, že na něj zapomenu, prostě jen na nějakou dobu pro mě přestane existovat, abych se ze všeho "zmátořila". To je má zkušenost, ale funguje . Přeji Ti totéž.

denis5305 » The Experimentalist Well, dekuji vsem za tech par slov. Mozna pozmenim trochu otazku. Lze byt prateli i po konci vztahu? A proc vlastne? Nebo zustavaji opravdu jen fotografie?
Denis

denis5305 » The Experimentalist Paradoxem je, že něco podobného jsem provedl jiné ženě před mnoha lety. Měli jsme se rádi, ale já po krátké době zpanikařil. Byl jsem nedospělý. Neveřil jsem, že realita může být tak pěkná a prostě jsem bez vysvětlení jednoho dne přestal zvedat telefony. Po nějaké době mi došlo co jsem provedl a pár (čti 4) let jsem trpěl a žil s tím, že milovat nedokážu a že si to především nezasloužím. To že jsem se přesto všechno zamiloval mě překvapilo. Nečekal jsem to. Ta, které jsem tehdy ublížil, byla tak velkorysá, že po letech přijala mou omluvu a dnes spolu můžeme normálně mluvit. To co jsem jí provedl mě sice hodně trápilo, ale až teprve teď, když jsem si to prožil na vlastní kůži, vím jak jí muselo být.

Důvod rozchodu? Můžu se jen domýšlet. Určitě to, že jsem černomyšlenkář a ona můj úplný opak. Život ji jednoho dne postavil před těžkou zkoušku a ona se musela rozhodnout, zda se bude celý život litovat a plakat nad nečím co nemůže změnit anebo brát život jaký je a radovat se z něj. Musím říct, že si vybrala tu druhou možnost. Kvůli tomu jsem ji nejen miloval, ale i obdivoval. Jenže já asi nejsem ze stejného těsta. Další důvod? Jsem asi příliš majetnický, mě by k životu stačila jen ona. Nezakazoval jsem jí kamarády/kamarádky/stýkat se s rodinou, ale přál jsem si ji mít co nejvíc pro sebe. I když to nedávala najevo, muselo ji trápit, že nemůže vyhovět všem.

Nenávist k ní necítím, snad víc než samotný rozchod mě mrzel ten způsob, bez rozloučení, bez slova vysvětlení. I poslední vzpomínka by měla být pěkná.

Nikdo není bez chyby. Ale i když se snažím, nemůžu na ní najít nějaký kaz nebo nedostatek. Mám ji pořád rád. Když se podívám okolo sebe na kamarády/dky, kolegy/ně, nebo do partnerské minulosti, nemůžu najít nikoho, kdo by mě tak přitahoval nebo zaujal. Byla krásná jak fyzicky, tak povahou. A i když odložím své černé brýle, tak nikoho takového nevidím.

Najdise.cz » player Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele The Experimentalist, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Prechozeny vztah trva dle psychologu dyl jak 5 let bez nejake svatby ci ditete...

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Amonath, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já jsem tohle prožívala, když jsme se rozrešli s mým prvním klukem. Byli jsme spolu přes rok a bylo to nádherný. Lepšího kluka už jsem nikdy nepotkala...
Žádný mosty jsem nepálila. A ani jsem ho nezačala nenávidět. Je to zbytečný. Dřív jsme se vídali často a normálně spolu mluvili a občas zašli do kina, ale teďka už se ani nepotkáváme. Do dnes na něj vzpomínám. Smazat tak krásný vzpomínky je škoda. Pořád je to takovej můj ideál. A jsem ráda, že jsem ho potkala, i když to nevydrželo.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Rin, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No jasně, nevěš hlavu. Ona měla prostě právo ukončit svobodně vztah a to už není třeba vysvětlovat, rozhodla se pro rozchod, důvody jsou zbytečné, když ti dala jasně najevo KONEC. Prostě to přijmi a jdi dál. Práci dělej, jak tě baví, pij s mírou a sirotka na dálku klidně adoptuj. Nenech si vzít radost a naději, že zase budeš někoho milovat a on tebe. Třeba se mělo uvolnit místo pro někoho dalšího, kdo tě teprve čeká. Co ty víš? Jako nevrlý mrzout budeš jen odrazovat okolí, směj se na svět, na sebe. Každý máme svoji cenu, o tom není pochyb. Jedna etapa skončila, trápil ses, a teď víš, jak moc umíš mít rád. To je krásné zjištění. Znáš lásku i její ztrátu, krásné je i to, že jsi nad tím nemávl rukou hned a neřekl sis, to je fuk. Tys skutečně miloval a to je důležité. Nikoho nemůžeme přinutit, aby cítil, co my, ani ho změnit, či mu bránit v rozhodování. Ve vztazích se může svobodně vstupovat a vystupovat, tak to je. A vsaď se, že teď - po půl roce bolesti jsi už hodně za tím nejhorším trápením. Už bude líp. Dělej si radost. Čímkoliv, co máš rád, plň si povinnosti a přijmi ten fakt, že jsi svobodný a otevřený pro další lásku. A ikdyž nevíš, kdy to bude, nesmíš propadat smutku. Vzdej se něčeho, co už stejně nebude, už je to pryč. A život je vážně potom úplně jiný. Buď hodně šťastný.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele The Experimentalist, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nazdar, Denisi. Skoro to vypada, jako by z toho Vaseho vztahu vyhorela (takovy burn-out)... A na to je opravdu nejlepsim lekem zmena "pracovniho" prostredi. Nebo na tom byla s pocitama uplne stejne, jen navic dokazala spalit mosty... Ted si ale predstav, jak to musi bolet holcinu, kdyz ji to udela kluk... Anebo uz jsi ji fakt stval...
No, je super, zes to prezil v relativnim zdravi. Nic nicit ani palit nemusis. Nech si na pamatku ty pekne vzpominky, klidne si rekni, ze to byl povedeny vztah, ale zkratka, kazdy mame svobodnou vuli delat co citime, a nikomu (krom sebe) se za to nezpovidat. A tak ucinila Tva pritelkyne. Jeden by rekl typicke muzske jednani. Ty mas ale vyhodu v tom, ze je vse jasne, a ze to neni to permanentni navraceni, a zkouseni znovu. Takze zadne negativni pocity - tim si jen prihorsis a ona naopak bude profitovat (z te energie, kterou bys vyslal - ji se dostane pozitivni, a Tobe se vrati znasobena negativni). Zhluboka se nadechni, posli ji posledni laskyplny pozdrav, predstav si pri tom, jak ji vroucne objimas a rikas ji, ze ji to vsechno odpoustis - a skutecne ji odpust a odpoustej tak dlouho, dokud Te to jeste bude bolet, a zij dal... Nikde jsi nenapsal detaily, co se mezi Vama vlastne stalo, a za co sis tenhle policek zaslouzil (at z tohoto nebo minulych zivotu), takze tezko soudit, ale to tady ani neni podstatne... Hlavu vzhuru!