Nemoc je projevem emocí a myšlenek - Diskuze a zkušenosti

atraM » Namchan však já to taky nemyslela jako
"osmnáctej rok Ti odbyl, tak buch, cvak, šlus a všechno je rázem jinak..."
Určitě se to hodně prolíná jako postupnej proces všeobecnýho přirozenýho osamostatňování.

To číslo beru spíš orientační - hlavně teda pro ty rodiče,
kteří mají počítat s tím, že jednoho dne je opravdu potřeba dítě s láskou "propustit" a neviset na něm do konce světa...

Docela mě zarazilo, že to zřejmě není tak samozřejmá věc, jak se zdá.
A ještě víc překvapená jsem byla, že pokud se tak nestane (aby přestal být rodič na dítěti energeticky "zavěšený"), stojí tahle nezdravá vazba člověka až 30% energie, kterou má k dispozici! A může to přesahovat až několik generací!!!

Tyhle věci se zdravím a nemocí jsou zřejmě vůbec komplikovanější na to,
aby si to člověk shrnul do několika stručných poznatků... Škoda.

Karma... Disharmonické emoce... Generační energetické zátěže... Programování podvědomí... Zacházení proti přírodě... Svobodný výběr duše kvůli specifickým podmínkám... Útěk do nemoci...
...
Napadá vás někoho ještě něco?

atraM » Namchan Ono možná tak i tak...

Znám člověka, který s tím hodně pracuje a ten tvrdí, že za onemocněním dětí většinou stojí rodiče (kde něco není vpořádku).
A tak zhruba do těch osmnácti let pracuje tedy v případě nemocného dítěte hlavně s těma rodičema.
(Nejčastěji s matkami.)

Přijde mi, že to dává docela logiku.
V době těhotenství jsou ty dvě bytosti propojeny na všech úrovních jako jedna a potom, než se dítě osamostatní, je tam stejně silná energetická vazba (i emocionální propojení)...
Pořád jako by to byl jeden systém, i když už to není tak zjevné.

Ona ta příroda to asi přece jen dobře vymyslela - matka, když má na starosti dítě, si z principu nemůže dovolit nějaké oslabení, takže v případě že se jí něco "energeticky nedaří" si tedy může "půjčovat" od dítěte...
Sama je pak fyzicky relativně v pohodě a může normálně fungovat ale o choré dítko se musí postarat...