poradí někdo? - Diskuze a zkušenosti

doldi » Nuna ještě jednu věc - jak jsi to řekla dětem a jak reagovaly?

doldi » Nuna je to holt ďáblovo plemeno... Opravdu všichni stejní. Můj zas má pařby, kamarády, hospody a teď ještě ke všemu ženskou, ze které je úplně vedle. Má na něj hrozný vliv, ale je od něj starší o 11 let a je dost na prachy, takže se fakt těším, až ho nakopne... ale to já už budu odsud pryč.

Nuna » doldi Můj rozvod? Já tomu říkám " neustátá krize středního věku". Tedy ze strany muže. Najednou si uvědomil, že ještě není tak starý,aby se zahrabal do smrti s jednou ženskou ( to jako se mnou coby matkou jeho dětí) a že si chce taky ještě něco užít, tak si začal užívat. No a tak to šlo od desíti k pěti - či spíše ten počet jeho milenek stoupal až mi došla trpělivost. V tu dobu jsem ho ještě milovala a nepřenesla jsem to přes srdce,že místo aby objímal doma mě, objímal někde nějakou jinou. Možná jsem měla vydržet,až se toho nabaží. Ale já jsem dost osobnost na to,abych ze sebe nechala dělat vola. No a tak jsem dneska sama a mám klid.

doldi » Nuna já v to prostě věřím, že mu to jednou bude líto, chlapa neřeším, pouze vím, že jsem si za poslední dobu dvakrát vyrazila a chlapů je dost...Jo, Nuna, a těch 12 kilo - to si piš, že obvykle jsem při problémech papala víc než obvykle, to až tetka není chuť na nic...asi je to z toho, že ON dělá peklo a JÁ to musím řešit...najednou prostě nežeru...ale vím, že to doženu... Ale cítím se fajn....Nebýt dítěte, tak to asi nechám tak a najdu si někoho, ale než dávat špatný příklad, raději ať si Dorotka udělá obrázek o tom, jak má vypadat rodina sama..no ne? Smím vědět, proč jsi se rozvedla? Jo a mimochodem, v době před vánocema jsem byla nespkojená jak v práci, tak doma, práci jsem bez váhání změnila - úspěšně, tak si říkám, že když pořeším i rodinu, že bude vše ok....když vyšla i práce....tak snad to tak bude

Nuna » doldi Já už jsem sama skoro dva roky a ještě před rozchodem jsem se docela dost v manželství trápila. Ten první rok to bylo kruté,protože jsem totálně změnila celý svůj život. Odprostit se od závislosti jak duševní tak materiální na chlapovi - to šlo těžko. Přestěhovala jsem se, začla jsem po 10 ti letech chodit do práce,našla jsem si přátele a svůj styl života,který mi vyhovuje. Ale trvalo přesně rok, než jsem bejvalého vytěsnila ze srdce úplně.Jednoho dne jsem se probudila a najednou tam nebyl. Vycházíme spolu dobře, domluvíme se na všem,jsme kamarádi, když má dobrou náladu, tak se nám i jako rodině věnuje - možná mu to taky čas od času chybí a vadí mu, že je sám a jen se mu postelí prohánějí davy žen. Až nebudeš cítit nenávist ( takové to" až ho nová láska nakope..),tak budeš mít taky vyhráno. Pokud on někoho má, bude pro Tebe ten rozvod i snažší, není předpoklad, že by dělal nějaké scény a schválnosti, bude to taky chtít vyřešit v klidu. Taky budeš jednou v pohodě Hele ale víš co já Ti závidím? Že jsi zhubla! Já to měla naopak, těmi nervy a depresemi jsem se prožrala a mám o 20 kilo víc A že se najde ještě někde ten pravý? Tomu věř! Chvilku to potrvá, ono není dobře hnát se z jednoho vztahu do druhého,ale jednou přijde a bude to hezké

doldi » Nuna děkuju děkuju děkuju....já to přesně takhle cítím, že bude líp, že třeba budem lepší kamarádi než manželé, na malé visí, takže prostě věřím, že aspoň tohle nevzdá. A nejvíc se těším, až ho jeho nová láska nakope do ... a on za pár let zjistí, co ztratil. Jediné, za co jsem momentálně vděčná je, že jsem zhubla 12 kilo... , ale vím, že to se taky srovná, až se uklidním.. Jinak vidím, že ty jsi těžce v poho, takže už se těším, až budu taky. Já už se prostě asi toho stěhování spíš nemůžu dočkat ... A třeba na mě někde někdo čeká, že jo?

Nuna » doldi Někdy to prostě nevyjde no. Taky jsem si tím prošla a nejsem tu jediná,rozvedených lidiček se tu najde Je to těžký,ale dá se to zvládnout a po čase budeš ráda,že jsi ten krok udělala. Nikdy není rozchod vina jen jednoho člověka,jde o to poučit se ze svých chyb a věřit, že příště bude lépe. Ležely mi dlouho v hlavě ty děti,ale dneska vidím, že to byla hloupost, Děti jsou přizpůsobivé a navíc rozvodem rodiče neztrácejí, někdy naopak rozvedení lidé mohou být svými dětmi lepšími rodiči,než když spolu žijí. Takže to jistě všechno zvládneš. Držím palce a klidně piš, jak se to vyvíjí.

doldi » Nuna Manželovi jsem to oznámila, nic nenamítal, dokonce je ochoten mi pomoct se stěhováním. Takže balím. Jen jsem se bála, aby nebyl s odstěhováním se problém s majetkem. Nejdu k nikomu, naštěstí je v rodině volný byt. Je mi jasné, že to není sranda, ale už to dál nejde. Dítě máme jedno, to jsem mu řekla, že jde, ale že ji může kdykoliv vídat a že naopak budu ráda, když mi pomůže, jde totiž do první třídy. Chci se rozejít pokud možno v dobrém. Vím, že to nebude lehké, ale věřím, že to zvládnu. S majetkem to bude katastrofa, ale nedá se nic dělat. Právníka hledám, sama bych měla obavu. Je mi hnusně...malá má dnes narozky a já od rána brečím....samozřejmě radostí (před ní). On ani nepřišel na noc domů a malé řekl, že jí popřeje v sobotu. Tak co si o tom myslet, že jo... není na co čekat.

Nuna Tím,že se odstěhuješ ještě před rozvodem, nepřicházíš o majetek,který jste nabyli ve společném vlastnictví. Nejdřív bude soud o děti - máte li nějaké, potom samotný rozvodový a nakonec majetkový - pokud se tedy nedohodnete po dobrém. Po právní stránce v tom problém není. Jde o to, že manželovi se taková akce nemusí líbit a může začít dělat naschvály. Osobně bych se přimlouvala za to si s ním alespoň promluvit, než uděláš takový krok a určitě pokud už jsi rozhodnuta se rozvádět na nic nečekat a začít co nejdříve. A zcela jistě si najít právníka, protože věř, že majetkové soudy jsou daleko větší svinstvo než soudy rozvodové. Člověk,když se cítí ukřivděn a ublížen, dokáže pro každou utěrku vyvádět neskutečný věci