a čo tak loutkový film- - Diskuze a zkušenosti

Petr9 » atraM a jen tak pro zajimavost ... hadej v jakem cinskem znameni je narozeny Bretislav Pojar, reziser a jeden z autoru toho Pojdte pane budeme si hrat?
*7. rijna 1923 - taky je to veprik
===
Byli jednou dva. Jeden větší a jeden menší. Ten větší byl taky větší životní pragmatik. Zkrátka v životě to uměl, a proto se většinou jenom dobře díval kolem sebe, koho by tak mohl občas pěkně napálit. Povedlo se mu to nejčastěji s tím menším. To vám byl až pohádkově naivní dobrák. Ostatně - oba dva - ten větší i ten menší - mají své místo ve světě filmové pohádky. Dva plyšoví medvědi, kteří se potkali u Kolína a protože neměli křestní jména - tak si říkali jenom: pane.

Petr9 » atraM jaaaj. tak uz vim proc mi byl ten mensi meda tak sympaticky :)))
vzdycky vedel, ze ho ten vetsi podrazi a ochcije ... a stejne se nechal a pak si s nim vesele hral dal a vubec ho to nejak nezlomilo ... uplny veprik

kino jsem prozil vetsinou v klidu, tak podobnych aferek jsem byl "bohuzel" usetren

atraM » Petr9 Víš, co, to je nejspíš pohádka přímo pro nás Vepříky - aby ta naše průsvitně dětinská naivita aspoň občas tušila, že na světě jsou i vyčůránci :-))) Normální otužování.
(Ten malej plyšák je určitě mladé Prasátko)...


Tos mi připomněl, jak mě rodičové slavně vzali do kina na premiéru Prince Bajaji, ale celý film jsem viděla až o mnoho let později - oni nás totiž hned vyvedli. Jak se objevil drak, rozeřvala jsem se hrůzou tak, jako by tam chtěl sežrat přímo mně
Do dneška nemusím žádné takové scény ( I Jurský park jsem k velkému obveselení svých přátel strávila napůl pod sedadlem )

Ale brečet kvůli medvídkům....? ???

Petr9 » atraM ahoj, diky za info

techto 6 je ta klasicka prvni serie, tak tam asi nedavaji vsechno lumpove :))))

no mi se to taky vzdycky libilo ... ale ostatni na to vzdycky nadavali a deti u toho brecely

atraM » Petr9 Ahoj :-)

V tu sobotu tenkrát vyšlo:

Potkali se u Kolína
Jak jeli k vodě
K princeznám se nečuchá
Jak jedli vtipnou kaši
Držte si klobouk
Jak šli spát

Tak to já jsem byla určitě úchylný dítě :-))))
Děsně mě bralo, jak tam vždycky bylo okamžitě možný úplně VŠECKO!